Archiv článků: člověk

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, …

Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …

Antropologové z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii jako další upozorňují na to, že kamenné nástroje vyráběné našimi předky nemusejí být tak unikátní. Vědci vycházejí z nových analýz kamenných nástrojů používaných makaky jávskými (Macaca fascicularis, makak dlouhoocasý, long-tailed macaque) v národním parku Phang Nga v Thajsku. Makakové běžně roztloukají (zejména) …

Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …

Dunningův–Krugerův efekt je označení pro neschopnost vyhodnotit objektivně vlastní neschopnost :-). Čím méně kompetentní v daném oboru (apod.) člověk je, tím spíše bude sám sebe přeceňovat, např. při odhadu úspěšnosti v nějakém testu. Populárně řečeno, když je někdo opravdu blb, pak k k tomu patří, aby si ani neuvědomoval, že …

1. duben a 1. máj. Apríl se zde nějak opomněl, tedy něco ke svátku práce a lásky. Práce (dnes většinou míněno negativně) prý člověka potkala až s neolitem (jako by třeba pronásledování mamuta bylo sportovní kratochvílí). Z určitých důvodů dnes v odborné literatuře převládá přesvědčení, že před zemědělstvím panoval málem …

Pojďme se podívat na (v různé míře) kuriózní pohledy na vznik Homo sapiens. Jak vypadal poslední společný předek člověka a současných ryb? Připomínal celkem vzato asi rybu. A co předek člověka a bakterií – ano, správně, opravdu vypadal spíš jako bakterie než člověk. A co poslední společný předek člověka a …

Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …

Paranthropus robustus, „robustní australopitékus“, byl dosud považován za tvora připomínajícího obživou a nejspíš i chováním dnešní gorilu, snad až na vzpřímenou chůzi. Přisuzovali jsme mu nižší inteligenci, tedy ve srovnání s gracilními australopitéky (A. africanus) nebo prvními formami rodu Homo. Byl cca vegetarián, nelovil. Nástroje používat mohl, ale ty kamenné …

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …