Nález je to poněkud záhadný, jaký tvor otisk chodila po sobě vůbec zanechal? Mohlo jít o předka člověka? A to nikoliv z Afriky, ale z Evropy? (V anglické tiskové zprávě je opatrné „human-like“.) I když samozřejmě většinově předpokládáme, že poslední společný předek člověka a šimpanze žil v Africe, i z …
více »Bratranci a sestřenice se skoro nebrali
V současné době se údajně více než 10 % všech sňatků na světě uzavírá mezi bratranci a sestřenicemi z prvního nebo druhého kolene. Někde jde o zcela běžnou praxi. V nové studii vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Lipsko) a University of Chicago zkoumali, nakolik bylo v minulosti …
více »Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách
Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …
více »Klikatá cesta k současným Evropanům
První moderní lidé se vydali z Blízkého východu do Evropy přibližně před 45 tisíci let. Tuto vlnu reprezentují výše zmínění jedinci z Irtyše (staří kolem 45 tisíc let) a Rumunska (zhruba 40 tisíc let). Tato pionýrská vlna ovšem záhy zmizela ze scény pravděpodobně v souvislosti s kolosálním výbuchem sopky západně …
více »Odborníci zjistili, které geny ovlivňují délku ženské plodnosti
Vědcům se podařilo identifikovat téměř 300 genů, které ovlivňují délku reprodukce u žen. U myší dokonce dokázali dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny z této skupiny. Jejich výsledky přinášejí nejen nové potenciální cíle léčby neplodnosti u lidí, ale i zlepšení předpovědi nástupu brzké menopauzy u žen. Do …
více »Lidé a příbuzenský výběr
Jak do příbuzenského výběru zapadají lidé? Ukázali jsme si, že dobře – například fraternální polyandrie v Tibetu, podivná náklonost žen k pachu svých bratranců či všeobecné protežování příbuzných. Lidé z mnoha kultur jsou mimoto posedlí příbuzenskými vztahy, což dalo vzniknout systému jejich pojmenování (stačí zajít do obchodu a podívat se …
více »Dračí člověk má prý k Homo sapiens blíže než neandrtálci
Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …
více »Proč se v bohatých zemích zastavuje růst populace?
Čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu. Pomalá a rychlá životní strategie. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň. Článek zveřejnil ve čtvrtek časopis Scientific Reports. Geografický přechod, tedy zpomalení …
více »Kde se v Jižní Americe vzaly austronéské geny
Mezi původními obyvateli Jižní Ameriky a ostrovní jižní Asie existují nečekané genetické podobnosti. Nelze je však vysvětlit nějakými kontakty Polynésanů s obyvateli pozdně předkolumbovského Peru (plavba Kon-Tiki). K takovým kontaktům sice možná (zřejmě) došlo, šlo však o zcela ojedinělé události, které by s genetickým profilem Jižní Ameriky moc nezamíchaly. Navíc …
více »Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy Zlatý kůň
První anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. Dlouhé segmenty DNA s neandrtálským původem. Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. …
více »