Archiv článků: člověk

Nová metoda analýzy mutací DNA umožňuje určit, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. A to během celé existence druhu Homo sapiens, tj. po nějakých 250 000 let. Vědci z Indiana University (Bloomington) uvádějí, že věk, kdy lidé měli děti, byl v průběhu posledních 250 000 let průměrně 26,9 …

Celkem vzato spoléhají nervové systémy hmyzu a savců na stejné neurochemikálie, jako jsou neuropeptidy, hormony a neurotransmitery a jejich přidružené receptory. Důležité systémy signálního přenosu rovněž fungují podobným způsobem a podobně ovlivňují fyziologické procesy a chování. Vzhledem k tomu, že neurotransmisní systémy jsou obzvláště náchylné vůči působení řady rostlinných látek, …

Archeologové zjistili, že na Borneu tehdejší lovci a sběrači před 31 000 lety provedli úspěšnou amputace třetiny levé nohy. Má jít o nejstarší doklad operace tohoto typu. Pacient (pohlaví z dochovaných pozůstatku těžko určit) zákrok přežil a žil pak ještě dalších 6–9 let, alespoň podle analýzy zubní skloviny. Zemřel asi …

Mateřské mléko obsahuje ideální koktejl živin a biologicky aktivních látek, které jsou nezbytné pro rychlý růst a vývoj dítěte. Na kvalitu toho prvotního – mleziva – má negativní vliv předčasný porod nebo císařský řez. V nové studii vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zjistili také, že v mateřském mléce jsou …

Hamiltonovo pravidlo v podobě, jak ho popularizoval známý výrok jiného evolučního biologa J. B. S. Haldana, zní: „Položil bych život za dva bratry nebo osm bratranců a sestřenic.“ Ve světě sobeckých genů hraje příbuzenský výběr velkou roli. To, že geneticky příbuzní jedinci si častěji pomáhají, a to i na úkor …

Zeměpisné jádro výskytu mimořádně vysokých postav nad 184 cm tvoří pás táhnoucí se od splitsko-dalmatské župy přes jižní část Hercegoviny až po centrální část Černé Hory kolem pohoří Durmitor. Tým pracovníků Fakulty sportovních studií MU završil svůj několikaletý antropologický výzkum v Dinárských Alpách v bývalé Jugoslávii, který probíhal ve spolupráci …

Nejstarší kamenné nástroje jsou staré 2,6 milionu let. Jejich vznik se většinou spojuje s kulturou – v tom smyslu, že tyto a už vůbec ne pokročilejší artefakty sotva někdo dokázal vyrobit sám od sebe a od nuly, musel se to tedy naučit (v tomto smyslu kultura = negeneticky předávané know-how). …

Člověk se ve srovnání s jinými druhy dožívá relativně vysokého věku, a to platilo už pro období před nástupem moderní medicíny. Umíráme později, než by to platilo pro „typické savce“ naší velikosti. U člověka se běžně vyskytuje menopauza, což je jev jinak známý pouze u kosatek. Samozřejmě evoluční biologie proto …

Mateřské signály jsou zapojené do regulace velkého množství genů v mozku plodů. Než začnou samy tikat vnitřní biologické hodiny plodu, ovlivňuje funkci a vývoj této struktury rytmické chování matky. Zjistil to a v nové studii v časopise PLOS Biology publikoval tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Tento …

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …