Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná …
více »Jak se mouchám a včelám létá se závažím
Tvrzení, že obří vážka by dnes létat nedokázala, úplně dokázáno není. Včera jsme se zde zaměřili na úvahy o maximální koncentraci kyslíku v pozemské atmosféře. Teď pojďme k k další otázce, jak se to má s kyslíkem a s obřími vážkami. Např. vážka rodu Meganeura měla rozpětí křídel až 75 …
více »Kyslík, požáry a obří vážky
Gaia, respektive různé mechanismy zpětných vazeb, prý na Zemi udržovaly po většinu evoluce cca konstantní podmínky, a to včetně koncentrace kyslíku (v tomto případě řekněme od kambria). Vůbec to tak ale nemusí být a kolem této záležitosti existuje celá řada dalších nejasností a krajně zajímavých možností i teorií. Tak pro …
více »Sekvence DNA neřídí jen evoluce, ale i entropie
Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …
více »Přirozený výběr a principy třídění z hlediska stability
Jakákoli forma selekce, ať už klasický přirozený výběr, nebo třeba výběr na úrovni vznikajících a zanikajících biologických druhů, vyžaduje, aby konkurenční entity vznikaly množením či kopírováním (a vykazovaly tak vztahy mezi předky a potomky) a aby potomci dědili alespoň v určité míře vlastnosti svých předchůdců. Teoreticky samozřejmě můžeme nalézt určité …
více »Fotoparazitismus a evoluce parazitických výtrusovců z řas
Korálnatka patrně nekolonizuje dospělé korály, ale infikuje jejich larvy, kde zřejmě může dokonce žít za určitých podmínek jako parazit. Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných …
více »Vznik nových druhů: vědci upřesňují, jak tento proces vrcholí
Jak speciace postupuje k závěru, kdy se nastavují konečné bariéry k udržování genetických rozdílů mezi nově vznikajícími druhy? Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je výběr biotopu – tedy oblasti vhodné pro život. Ve svých výzkumech …
více »České zkameněliny změnily pohled na počátek evoluce zubů
Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny pancířnatých ryb. V prestižním časopise Science právě vychází článek, který popisuje objev zubů u 409 miliónů let starých zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců. Tyto důležité nálezy pochází z jihozápadního okolí Prahy a jsou už více jak století uchovány ve sbírkách Národního muzea. …
více »Samice žijí déle
Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je u většiny savců zřejmě vyšší než u člověka. Ženy žijí déle než muži, např. v ČR aktuálně asi o 10 %. Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém, k tomu se přidružuje riskantnější životní styl mužů (opět, byť jiným způsobem, související s …
více »Stopy po projídání usazeniny uvnitř schránek uhynulých živočichů – jeden z projevů ordovické radiace
Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř …
více »