Proč lidé přišli o své nebezpečné špičáky a své husté tělesné ochlupení, z nichž bylo obojí extrémně užitečné k boji a zastrašování, a proč se sexuální dimorfismus projevující se rozličnou velikostí tělesné konstituce během několika posledních milionů let zmenšil? Dunbar (1996) poukazuje na to, že u primátů je nápadný dimorfismus, …
více »Žádná zbraň: koronavirus SARS-CoV-2 má přirozený původ
Analýza genomů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů nepřinesla žádný důkaz, že by byl virus vyroben v laboratoři nebo byl jinak uměle upraven. Nový koronavirus SARS-CoV-2, který se objevil v čínském městě Wuhan v loňském roce a od té doby způsobil rozsáhlou epidemii onemocnění COVID-19 ve více než 70 zemích po celém …
více »Katastrofy a hrdla lahve: Lidé expanzi vulkánu Toba přežili lépe
Jako bottle neck (hrdlo lahve) označujeme situaci, kdy nějaký druh projde drastickým poklesem početnosti populace, takže jeho jedinci si pak jsou (po opětovném nárůstu počtu) relativně příbuzní. Platí to třeba pro gepardy, mezi nimiž lze dnes transplantovat orgány. A do určité míry i pro lidi – Homo sapiens jsou si …
více »Vznik Kavkazu umožnil i evoluci nových druhů jepic
Nová publikace v časopise Molecular Phylogenetics and Evolution přináší vůbec první vhled do evoluce vodního hmyzu na Kavkaze. Horské oblasti představují unikátní ekosystémy, kde často nalézáme endemické druhy, nevyskytující se nikde jinde na světě. Pohoří Kavkaz přitom patří k těm vůbec biologicky nejrozmanitějším pohořím v celosvětovém měřítku. O některých druhově …
více »Na půl cestě k životu: Překvapivě složité viry mají i geny pro ribozomy
Obří viry objevované v poslední době dost komplikují naše třídění organismů i chápání hranice mezi živým a neživým. Navíc si těžko být jistý, kde se takové viry vůbec vzaly. Jill Banfield z University of California v Berkeley a její kolegové získali z velkého množství exotických i běžných prostředí (nemocniční pokoje, …
více »Klonalita rostlin ve světle evoluce: proč ji rostliny také ztrácejí?
Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce. Tajně jsme doufali, že skutečnost, …
více »Australopithecus mohl být hloupější než šimpanz
Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba …
více »Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci
Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …
více »Sobecký gen kouzlí s mravenci skoro neuvěřitelně
O čem rozhoduje královna a o čem dělnice. Poměr pohlaví 1:1 vs. 3:1. A co na tom změní otrokářství? Blanokřídlý hmyz se speciálními poměry příbuznosti představuje ideální skupinu, na které se dají různě demonstrovat nebo i trochu testovat matematické modely vyplývající ze sobeckého genu. Kolik budou mít královny synů a …
více »Trifidi z počátku evoluce
Ve známé knize Den trifidů jsou lidé terorizováni trifidy, kteří vznikli z běžné hospodářské plodiny. Dravé stadium ale mohlo existovat i na počátku evoluce rostlin obecně. Pomiňme, zda rostliny vůbec představují monofyletickou skupinu. S tím, jak se do eukaryotických buněk začleňovaly sinice/chloroplasty, je to poměrně komplikované, k příslušné symbióze došlo …
více »