Archiv článků: filozofie

Právě jsem uvedla, že katalyzátor umí umožnit, nebo způsobit změny ve fyzických systémech. Popravdě řečeno, sloveso „způsobit“ získalo, obzvláště mezi fyziky, špatnou pověst. Když se řekne, že katalyzátor má schopnost způsobit určité změny, lze si to splést s nesprávným pohledem na „kauzalitu“. Ale o to tu nejde. Když řeknu, že …

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných …

Znáte termín „Boltzmannův mozek“? Ludwig Boltzmann (1844-1906) je znám především jako autor konceptu entropie, včetně slavné druhé věty termodynamiky o neustálém nárůstu neuspořádanosti. Boltzmann spáchal sebevraždu, ne však kvůli tomu, že mu vlastní existence tváří v tvář entropii přišla zbytečná, ale aby si zkrátil trápení způsobované četnými zdravotními neduhy. Termín …

Evoluci můžeme chápat různě, ale ta biologická každopádně představuje pouze jeden z jejích příkladů. Evoluci určitě podléhají jazyky. Evoluci (selekci i mutaci) mají memy. Na druhé straně ne každá změna je asi evoluce (hrníček se různě ošoupává a jednou rozbije, tomu bychom ale evoluce asi neříkali). Máme mluvit o evoluci …

Na seznamu těch opravdu nejzásadnějších ze všech zásadních otázek ohledně kosmu nenajdeme asi zásadnější než právě tuto: „Kolik vesmírů vlastně existuje?“ Jelikož se nezdá pravděpodobné, že by jich bylo třeba 153, v úvahu přicházejí odpovědi jeden, dva nebo nekonečno. Tak určitě je vesmír alespoň jeden. V kapitole 12 jsme naťukli …

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …

Jednoho večera roku 1990 v Berkeley, když jsme s přítelem Billem Poirierem seděli a spekulovali nad nejhlubší podstatou reality, mě náhle napadlo, co by to vše mohlo znamenat: že naše realita není matematikou jen popsatelná, ale že to zkrátka je matematika, a to ve velmi specifickém slova smyslu, který dále …

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

Měli by inteligentní mimozemšťané měli stejnou fyziku jako my? Výzkumníci z Columbia Engineering a dalších institucí vyzkoušeli, jak specializovaná umělé inteligence dokáže odhalovat fyzikální zákony. Program byl navržen tak, aby pozoroval fyzikální jevy prostřednictvím videokamery a poté se pokusil vyhledat minimální soubor základních proměnných (veličin), které plně popisují pozorovanou dynamiku. …