Znáte termín „Boltzmannův mozek“? Ludwig Boltzmann (1844-1906) je znám především jako autor konceptu entropie, včetně slavné druhé věty termodynamiky o neustálém nárůstu neuspořádanosti. Boltzmann spáchal sebevraždu, ne však kvůli tomu, že mu vlastní existence tváří v tvář entropii přišla zbytečná, ale aby si zkrátil trápení způsobované četnými zdravotními neduhy. Termín …
více »Vědci a filozofové se pokusili přijít s obecným evolučním zákonem
Evoluci můžeme chápat různě, ale ta biologická každopádně představuje pouze jeden z jejích příkladů. Evoluci určitě podléhají jazyky. Evoluci (selekci i mutaci) mají memy. Na druhé straně ne každá změna je asi evoluce (hrníček se různě ošoupává a jednou rozbije, tomu bychom ale evoluce asi neříkali). Máme mluvit o evoluci …
více »Kolik těch vesmírů je?
Na seznamu těch opravdu nejzásadnějších ze všech zásadních otázek ohledně kosmu nenajdeme asi zásadnější než právě tuto: „Kolik vesmírů vlastně existuje?“ Jelikož se nezdá pravděpodobné, že by jich bylo třeba 153, v úvahu přicházejí odpovědi jeden, dva nebo nekonečno. Tak určitě je vesmír alespoň jeden. V kapitole 12 jsme naťukli …
více »Retrokauzalita: Budoucnost prý může ovlivňovat minulost
Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …
více »Hypotéza matematického vesmíru
Jednoho večera roku 1990 v Berkeley, když jsme s přítelem Billem Poirierem seděli a spekulovali nad nejhlubší podstatou reality, mě náhle napadlo, co by to vše mohlo znamenat: že naše realita není matematikou jen popsatelná, ale že to zkrátka je matematika, a to ve velmi specifickém slova smyslu, který dále …
více »Kvantový původ vědomí nedokázali
Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …
více »Umělá inteligence zkouší hledat fyzikální zákony
Měli by inteligentní mimozemšťané měli stejnou fyziku jako my? Výzkumníci z Columbia Engineering a dalších institucí vyzkoušeli, jak specializovaná umělé inteligence dokáže odhalovat fyzikální zákony. Program byl navržen tak, aby pozoroval fyzikální jevy prostřednictvím videokamery a poté se pokusil vyhledat minimální soubor základních proměnných (veličin), které plně popisují pozorovanou dynamiku. …
více »Další teorie postuluje neexistenci času
Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …
více »Inovace je rekombinační
Každá technologie je kombinací jiných technologií. Každá myšlenka je kombinací jiných myšlenek. Jak podotkli Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee: „Samořiditelná auta od Googlu, Waze, Web, Facebook a Instagram jsou jednoduché kombinace existujících technologií.“ Tento fakt má však obecnější platnost. Poprvé na něj v roce 2009 upozornil Brian Arthur v knize …
více »Kolik váží informace: nápad hodně divný, ale testovatelný
Následující text není aprílový; dále se popisuje nápad, který prošel normálním recenzním řízením. Nejde totiž jen o samotnou myšlenku, ale i o její matematické podání a návrh, jak vše testovat (tedy žádná obvyklá „osobní kosmologie“). Melvin Vopson z University of Portsmouth navrhuje, že ekvivalence mezi hmotou (hmotností) a energií lze …
více »