Cambridgeské krystalografické datové centrum (CCDC) oznámilo, že struktura ibuprofenu určená elektronovou difrakcí v rámci práce publikované ve FZU skupinou Lukáše Palatinuse získala pořadové číslo 1,25 milionu ve světově největší krystalografické databázi – Cambridgeské databázi struktur (CSD), která je mj. jedním z nejvýznamnějších zdrojů dat pro výzkum léčiv. Počet publikovaných struktur …
více »
Na otázku v titulku se přímo nabízí odpověď, že nejspíš nijak. Nový výzkum má ale ukazovat, že při fotosyntéze vzniká něco jako kondenzáty excitonů. To odpovídá situaci, kdy lze energii v materiálu přenášet prakticky bez ztrát, takže celá záležitost má vztah třeba i k budoucí elektronice. Autory příslušné studie jsou …
více »
Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron …
více »
Temná hmota by se mohla hromadit v neutronových hvězdách a přeměňovat je na černé díry. A jak to souvisí s gravitačními vlnami? Tým teoretických fyziků z Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, Indian Institute for Science v Bengalúru a Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl novou metodu zkoumání temné hmoty. …
více »
Už asi 15 let známe skyrmiony, tedy struktury spinů vytvářející v nanoměřítku smyčky, „magnetické víry“. V důsledku této topologie mají skyrmiony vlastnosti podobné částicím (často se označují jako kvazičástice). Je obtížné je vytvořit nebo zničit, mohou se pohybovat a dokonce se od sebe odrážet. Skyrmion má také dynamické režimy – …
více »
Mnohokrát zkoumaný Mpembův jev aneb otázka Může teplá voda za určitých podmínek zmrznout dřív? Celá kauza má velice dlouhou historii (zmiňuje již Aristoteles), protichůdné výsledky, uvádějí se i různé zcela praktické případy využití (výroby zmrzliny, příprava ledového kluziště – vodu nejdříve zahřejte atd.). I když u samotné vody jsou výsledky …
více »
Rudý posuv a problém rychlosti vzniku galaxií v raném vesmíru. Nejistota kolem horkého velkého třesku. Proč žijeme v prázdnotě KBC. Na několik otázek souvisejících s temnou hmotou a modelem MOND odpovídá zastánce druhého konceptu, prof. RNDr. Pavel Kroupa, Ph.D., astrofyzik českého původu, působící dnes na Univerzitě v Bonnu a na pražském …
více »
Výzkumníci z japonského centra RIKEN prokázali, že fázové změny v materiálu lze vyvolat pouhým dočasným přivedením elektrického proudu. Fázové přechody se změnou parametrů prostředí, jako je teplota, magnetické pole nebo tlak, vyvolávají běžně, u proudu se to však podařilo prokázat vůbec poprvé. Vědci vytvořil 18 mikrometrů dlouhou tyč ze slitiny …
více »
Nedávný objev sloučeniny LK-99, šedě-černého materiálu s potenciálem projevit supravodivost při pokojové teplotě, zaujal vědeckou komunitu i širší veřejnost. Tým pod vedením Rosse Colmana z Katedry fyziky kondenzovaných látek se rozhodl postup replikovat. Drží se při tom zásad otevřené vědy a pravidelně informuje i laickou veřejnost na sociální síti X …
více »
Po časových krystalech zde máme i časově proměnné (temporal) metamateriály. Co tato podivnost všechno umí? Výzkumný tým z CUNY ASRC (New York) ukázal, že je možné manipulovat s fotony tak, aby se mohly srážet a vzájemně na sebe působit dosud neznámými způsoby. Objev popsaný v Nature Physics má umožnit vývoj …
více »
Sciencemag.cz
