Archiv článků: galaxie

Obří černé díry najdeme v centrech všech nebo alespoň většiny galaxií, jejich velikost se ale liší. Platí, že ty supermasivní najdeme ve větších galaxiích, nebo zde existuje jiná závislost? Rebecca Minsley a Andreea Petric z University of Hawaii at Manoa nyní navrhují následující korelaci. Mezihvězdný plyn a prach přispívají jak …

Je to rozhodně divná a hodně revoluční představa, která se hned tak asi nestane fyzikálním mainstreamem. Současně je to ale výsledek vzešlý z velké/renomované instituce (ESA). To, že vesmír je izotropní, ve všech směrech stejný, vyplývá z modelu expanze – velkého třesku, navíc eventuální nepravidelnosti by měla vyhladit inflace (celý …

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější blazar, tedy aktivní galaktické jádro pravděpodobně skrývající obří černou díru. Jmenuje se velmi poeticky: PSO J030947.49+271757.31. Objekt je starý téměř 13 miliard let a ukazuje, jak vypadal vesmír necelou miliardu let po velkém třesku. Už tehdy zřejmě existovaly galaxie cca dnešního typu a obří černé díry …

Naše galaxie Mléčná dráha je z roviny disku mírně zvlněná, na jedné straně se disk natáčí „nahoru“ a na druhé naopak. Na základě dat ze satelitu Gaia Evropské kosmické agentury nyní vědci navrhují, že tato deformace může být důsledkem nedávné srážky s některou ze sousedních galaxií. Tvar disku je znám …

Astronomové zkoumali galaxii NGC 4490, někdy označovanou jako Kokon. Známa je už od 60. let, ale kupodivu si dosud nikdo nevšiml, že má dvě jádra. Jedná se o útvar o řád menší než Mléčná dráha, který se od nás nachází ve vzdálenosti asi 30 milionů světelných let. Jak se nyní …

Kosmologie s temnou hmotou je velmi citlivá na frekvenci supernov a jejich podílu na distribuci hmoty v galaxiích, což v případě teorií MOND nehraje velkou roli. Vědci z univerzit v Bonnu a Štrasburku dokázali popsat vznik galaxií ve vesmíru, který by neobsahoval temnou hmotu. Do počítačové simulace namísto toho zadali …

O naší Galaxii se odhaduje, že má průměr okolo 256 000 světelných let. A hmotnost? Nový odhad hovoří o 890 miliardách (billions) Sluncí. Vymyslet, jak rozumně měřit a počítat v tak obrovských měřítkách není snadné, zvlášť ne zevnitř. Navíc značnou část Mléčné dráhy nevidíme, zakrývají nám ji oblaka prachu a …

Dosud nejhmotnější známá černá díra vydá prý za asi 40 miliard (billions) Sluncí. Což současně znamená asi 2/3 hmotnosti všech hvězd v Mléčné dráze – takto řečeno to zní ještě impozantněji. Takovou hmotnost změřili u objektu v jádru kupy (cluster) galaxií Abell 85. Co se týče velikosti (poznámka PH: míněno …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …