Pokud bychom kondici vesmíru popisovali podle rychlosti, s níž vznikají nové hvězdy, pomyslný vrchol nastal už před asi 10 miliardami let, tedy krátce po velkém třesku v éře označované jako kosmické poledne. Následné období můžeme dokonce chápat už jako úpadek, a to i přesto, že jediná nám známá inteligence/civilizace vznikla …
více »
Co se při srážce dvou galaxií stane s černými děrami v jejich centru? Až dosud se předpokládalo, že narušení aktuálního stavu způsobí, že více hmoty se dostane do dosahu černých děr a jejich aktivita se v důsledku kolize zvýší (a to i když nedojde k samotného fúzi černých děr). To …
více »
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …
více »
Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování …
více »
Kupa galaxií Abell 2261 je od Země vzdálena asi 2,7 miliardy světelných let. Ve středu této kupy sídlí obrovská eliptická galaxie a v jejím středu by se logicky měla nacházet obří černá díra. A to skutečně pořádně velká, protože velikost centrální černé díry by obvykle odpovídá hmotnosti galaxie: horní hranice …
více »
Tu a tam se objeví překvapující zpráva, že galaxie XY podle všeho neobsahuje temnou hmotu, nebo jí obsahuje nápadně málo či zase moc. Mnohdy pak další studie tvrdí, že všechno je jinak a podíl temné hmoty je vlastně normální. Následující výzkum má ukazovat, že temná hmota opravdu může být rozdělena …
více »
Obří centrální černé díry v galaxiích konzumují stále více mezihvězdného prachu a plynu, eventuálně vyvolávají jevy, při nichž je tento plyn odfoukáván pryč. Ve výsledku se tím snižuje množství hmoty, z níž mohou vznikat nové hvězdy; galaxie pak umírají – v tom smyslu, že v nich tvorba nových hvězd ustává. …
více »
A co z toho vyplývá pro temnou hmotu? Sousední galaxie Velké Magellanovo mračno se s Mléčnou dráhou střetla asi před 700 miliony let z kosmologického hlediska nedávno. Nová studie ukazuje, že i když je naše Galaxie mnohem větší/hmotnější, kolize ji výrazně deformuje a změnila její vývoj. Spirálovitý disk Mléčné dráhy …
více »
Mléčná dráha má za sebou určitě zajímavou historii, kterou detailněji poznáváme teprve v poslední době. S několika sousedními galaxiemi se srazila ve smyslu, že skrz sebe navzájem prošly, jiné zcela pohltila. Nedávno si v médiích získal celkem oblibu objev, podle kterého Mléčná dráha před miliardami let fúzovala s galaxií s …
více »
Lidský mozek i síť galaxií patří nesporně „top“ struktury. Jedna je nejsložitější a druhá největší, alespoň z toho, co zatím známe. Samozřejmě se od sebe drobně liší v měřítku – prý asi o 27 řádů. Kvantitativní analýza obou těchto sítí dává ale obdobné výsledky z hlediska jejich úrovní složitosti a …
více »
Sciencemag.cz
