Astronomové objevili ve vnějším halo Mléčné dráhy více než 200 vzdálených hvězd typu RR Lyrae. Jedná se o pulzující proměnné hvězdy někdy označované také jako krátkoperiodické cefeidy. Tyto hvězdy jsou dobře použitelné jako standardní svíčky, tj. z jejich jasu lze odvodit i jejich vzdálenost. Díky tomu se daly určit i …
více »Nespočet osamělých hvězd bloudí mezi galaxiemi už odedávna
Tak jako existují planety bez hvězd, totéž platí i pro hvězdy bez galaxií. V obřích kupách stovek či tisíců galaxií bloudí mezi galaxiemi nespočet hvězd, které nejsou gravitačně vázány na žádnou galaxii v kupě a vyzařují slabý opar. Nutně vzniká otázka, jak se vůbec hvězdy v kupě tak rozptýlily. Několik …
více »Galaxie při vzniku kup mění svůj tvar
Hubbleova klasifikace galaxií (tzv. Hubbleova sekvence) rozdělila již ve 20. letech galaxie podle jejich tvaru („morfologie“). Nový výzkum za pomoci analýzy dat pomocí umělé inteligence nyní propojuje klasifikaci galaxií s jejich evolucí. V 70. letech 20. století vědci došli k závěru, že osamělé galaxie mají tendenci mít tvar spirální; ty, …
více »Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou
Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil Vesmírný gama dalekohled Fermi, představovaly pro astronomy dosud záhadu. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie jako balóny (viz obrázek). Navzdory jejich …
více »Záhada roviny satelitních galaxií má být jen iluze
Satelitní galaxie obíhající Mléčnou dráhu jsou už asi půl století spojeny s jednou záhadou – všechno totiž nasvědčovalo tomu, že se pohybují v jedné rovině („plane of satellites“) protínající Mléčnou dráhu. Na rozdíl od podobného uspořádání v případě Sluneční soustavy k tomu ale v případě sousedních galaxií není žádný zřejmý …
více »Strojové učení popsalo růst galaktických černých děr
Podle umělé inteligence rostou obří černé díry ve středech galaxií způsobem, který celkem přesně kopíruje hostitelskou galaxii. Předpokládá se, že většina, ne-li všechny galaxie ukrývají ve svém středu supermasivní černou díru. Tyto černé díry mají hmotnost více než 100 000krát větší než Slunce, některé z nich miliony nebo miliardy Sluncí. …
více »Druhá nejbližší „galaktická“ černá díra může být nezvykle velká
Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Zajímavé je, že podle nové studie by se v ní měla nacházet obří černá díra o hmotnosti 3 miliony Sluncí. Pokud se podaří i příslušné pozorování, šlo by o druhou potvrzenou superhmotnou černou díru nejblíž Zemi – pochopitelně po …
více »Nejstarší galaxie se otáčely pomalu
Všechny známé galaxie rotují, obvykle velmi svižně – např. Mléčná dráha se na okrajích otáčí rychlostí přes 200 km/s. Astronomové však zatím nechápou, jak galaxie těchto rychlostí dosahují. Nabízí se zkusit měřit rychlosti rotace různě starých galaxií; navíc vedle stáří samotné galaxie (doba od jejího vzniku) může hrát roli i …
více »Mezi kupami galaxií jsou opravdu obří vlákna horkého plynu
Srážky galaxií už známe, ale jak je tomu v případě celých kup galaxií (cluster)? Nové pozorování rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, by mohlo přispět i k řešení záhady temné hmoty. „Chybějící hmotu“ se většinou snažíme vysvětlovat pomocí temné hmoty (konkurenční přístup: úprava gravitačních rovnic). Při pátrání po temné hmotě …
více »Poprvé zmapovali galaktické podsvětí z černých děr a neutronových hvězd
Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …
více »