Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili geny zodpovědné za vznik nádorů jater. Nádorová onemocnění představují velmi heterogenní skupinu chorob vyznačujících se společným rysem: vznikem populace buněk, které unikají regulačním mechanismům organismu a nekontrolovaně se množí. Základním faktorem při vzniku nádorových buněk jsou mutace některých genů, typicky fungujících v regulaci …
více »Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin
Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …
více »CRISPR, qubity: Zprávy, na které se roku 2017 nedostalo
Genové nůžky CRISPR v řadě rolí, miony a Cheopsova pyramida, kvantové počítače na každém kroku Informaci o tom, kterak nové prostory v Cheopsově pyramidě byly odhaleny díky mionům, proběhly médii na podzim. Samotný princip objevu byl jednoduchý – miony procházejí atmosférou, aniž znatelněji interagují, hornina je ale pohlcuje. Z toho, …
více »Epigenetika v praxi: Cukrovka ovlivňuje plodnost i dalších generací
Vědci z výzkumného centra BIOCEV ve Vestci u Prahy se pokusili odpovědět na otázku, jaký je vztah mezi neplodností a cukrovkou. A jak tato nemoc ovlivňuje reprodukci i v následujících generacích. Obě onemocnění patří mezi tzv. civilizační choroby. Z globálního pohledu trpí diabetem 370 milionů lidí a jejich počet narůstá. …
více »Proteiny ve slinách dokazují dávné křížení předků člověka
Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu. V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní …
více »Genetika praví: Mezi Velikonočním ostrovem a Peru spojení nebylo
Pamatujete si na Hayerdahlovu plavbu s vorem Kon-Tiki? Ve prospěch Heyardahlem navržené migrace hovoří jen směr mořských proudů a tuhle možnost vědci nikdy nebrali moc vážně. Ovšem co naopak? Z Velikonočního ostrova (Rapa Nui) to je k jihoamerickému pobřeží nějakých 2 200 km a když už Polynésané přepluli celý Tichý …
více »CRISPR dokáže editovat i RNA
Naděje pro lidi s ALS a Huntingonovou chorobou? Metoda CRISPR-Cas9 se standardně používá k vystřihování sekvencí z DNA. Vědci z University of California v San Diegu nyní v časopisu Cell publikovali i pokus využít CRISPR také k úpravám RNA (tzv. RCas9) Podařilo se jim proces provést i v živých buňkách …
více »Incest u neandrtálců možná nebyl pravidlem
Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …
více »DNA ukazuje původ Mínojců a Mykéňanů
Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …
více »Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví
Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …
více »