Archiv článků: genetika

Pořádné zrychlení fotosyntézy v GMO tabáku

Vědci z University of Illinois v Urbana-Champaign přišli na způsob, jak mohou rostliny výrazně zrychlit tvorbu zelené hmoty. Zatím to zvládá GMO tabák. Výsledek je poměrně překvapivý, protože by se dalo předpokládat, že efektivita fotosyntézy už byla odladěna selekcí, a nelze tedy jen tak jednoduše zvyšovat. Přitom ale stačilo upravit …

více »

Na Ceitecu zjistili příčinu smrtelné plicní poruchy dětí

Nešťastný osud dvou rodin přivedl mezinárodní vědecký tým k odhalení geneticky podmíněného syndromu, který způsobuje smrtelné plicní infekce u dětí okolo jednoho roku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Masarykovy univerzity, kteří zkoumali vlastnosti bílkoviny podílející se na opravě poškození chromozomů, které jinak vede k velmi vzácnému onemocnění malých …

více »

Zelí vytvořené technikou CRISPR poprvé na talíři

CRISPR a její mnohé varianty představuje techniku pro editování genomů, o níž se mluví především v souvislosti s cíleným křížením, respektive opravou vadných genů. Technologie CRISPR-Cas9 je vypůjčena od bakterií, které ji používají pro ochranu před cizími genetickými elementy. Bakterie se takto dokážou naučit rozpoznat konkrétní místo v cizorodém genomu …

více »

Velký sekvenátor Craig Venter slaví sedmdesátiny

Americký biochemik, genetik a podnikatel Craig Venter, který oslaví 14. října sedmdesátiny, je znám jako jeden z prvních lidí, kteří dokázali osekvenovat lidský genom a také jako první biolog, který vytvořil buňku se syntetickým genomem. Magazín Time ho v letech 2007 a 2008 uvedl mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa. Byl …

více »

Diplomenidy budou novým modelovým organismem

Parazitolog Julius Lukeš se svým týmem z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR chystá zaplnit mezery v biologii dosud neprobádané skupiny prvoků – diplonemidů. O těchto miniaturních organismech věda dosud neměla téměř žádné informace, přitom se ukazuje, že diplonemidi svou početností, druhovou bohatostí i výskytem patří ke klíčovým hráčům ve světovém …

více »

RNA svět by po 4 miliardách let mohl zase začít fungovat

Tedy s trochou nadsázky – autoři nového výzkumu tvrdí, že ribozym (enzym na bázi RNA) dokázal syntetizovat komplexní molekuly RNA, čili tak vlastně vznikl autonomní sebereplikující se systém. Motivace, které vedly k teorii RNA světa, jsou dobře známé. RNA je schopna jak nést informaci (genetický kód), tak i s informací …

více »

Asi jediná migrace Homo sapiens z Afriky

Jak probíhala migrace našich předků z Afriky? Nově sebraná genetická data ukazují na jedinou migraci, jejímiž potomky jsou stejně tak Evropané jako Australané. Několik souvisejících studií na toto téma bylo nyní publikováno v Nature. V rámci projektů, které zastřešovali genetici z Harvard Medical School, byly osekvenovány stovky nových genomů, mezi …

více »

Jak vypadala LUCA – poslední společný předek

Podle nového srovnání šlo o bakterii živící se vodíkem, která už byla schopna fixovat dusík i oxid uhličitý. Od dob Darwina je populární přemýšlet nejen o vzniku života, ale i o tom, jak vypadal poslední (nejmladší) společný žijící předek (LUCA – last universal common ancestor), a to především z hlediska …

více »

DNA by mohla napovědět původ Filištínů

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Filištíni alias Pelištejci, velcí nepřátelé Židů dle Starého zákona. Podle národa, který sídlil na jižním pobřeží země (hlavní centra Gaza, Gat, Aškalon) u egyptských hranic, se dodnes nazývá Palestina. Někdy kolem roku 1000 př. n. l. měli Filištíni nad Izraelity navrch, snad kvůli tomu, že ovládali metalurgii železa. Za králů …

více »