Archiv článků: genetika

Incest u neandrtálců možná nebyl pravidlem

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Jak dnes většinou předpokládáme, neandrtálci žili v malých, od sebe dost izolovaných skupinách. Výjimkou nebyl ani incest. Všechny tyto faktory se mohly podílet na konci neandrtálců (možná by vyhynuli i bez příchodu Homo sapiens – i když na to je následnost obou událostí až příliš nápadná). Problém je ale trochu …

více »

DNA ukazuje původ Mínojců a Mykéňanů

Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …

více »

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …

více »

Evoluce genů jako stavebnice

MaLR elementy jsou skoro všude a v okamžiku zabudování do genomu mohou fungovat jako genový počátek. Týmy Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Kristiana Vlahovička z Univerzity Záhřeb popsaly unikátní evoluční mechanismus. V článku v časopise Genome Research ukazují, jak skrze tzv. mobilní elementy probíhá recyklace genetického …

více »

Jak lidské buňky reagují na poškození DNA

Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Karolinska univerzity ve Stockholmu zveřejnili objev, který nově nahlíží na to, co se děje v našich buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“ – zásadní protein p53. Výsledky …

více »

Editování genů CRISPR a boj s automatickým korektorem

Nástroj, který dokáže předvídat chyby vznikající při metodě editování genů CRISPR, vyvinuli vědci na University of Texas v Austinu. Výsledky publikované v časopisu Cell se pokládají za významné, protože se tím umožní využít CRISPR pro bezpečnou úpravu individuálních genomů. Nástroj CRISPR, který vystříhává určité určené varianty genu a v konečném …

více »

Evoluce ve slepé uličce: Proč samci se superspermiemi nikdy nepřeváží

Na evoluci je často pohlíženo jako na geniálního designéra, který svými pokusy směřuje k ideálnímu modelu. Studie týmu vědců z Německa z Max Planck Institutu v Seewiesenu a z České republiky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nicméně ukazuje, že tomu tak nemusí být vždy a že se i tento génius …

více »

Analýza DNA neandrtálců vede k paradoxům

Rozbor mitochondriálního genomu raných evropských neandrtálců dává dost nejednoznačné výsledky, které jsou v rozporu se závěry jiných analýz. Tým z Max Planck Institute a University of Tübingen nyní ve studii publikované v Nature Communications dospěl na základě analýzy mtDNA raných evropských neandrtálců k závěru, že k oddělení neandrtálců a Homo …

více »

Kde se vzali Skythové

Skythové představují skupinu kmenů ze starověkého severního Černomoří, která dlouhodobě interagovala s antickým světem. Hérodotos ani další antičtí historikové nicméně nezaznamenali, kde se Skythové v severním Černomoří vzali. Podle jedné teorie se jedná o potomky místních obyvatel pozdní doby bronzové (srubová kultura), podle druhé sem Skythové přišli ze střední Asie; …

více »

Archaická Sardinie: geny v izolaci

Obyvatelé Sardinie se od okolních populací dost odlišují. Když se zkoumal genom Ötziho, slavného muže z ledovce, vyšlo z toho, že se podobá právě současným obyvatelům Sardinie. Zdejší populace je tedy zřejmě archaická a ostrov byl poměrně izolován, a to přes řeckou i fénickou kolonizaci a brzkému připojení k římské …

více »