Archiv článků: geologie

Řeky na Marsu prý tekly pod ledem

(c) NASA, licence obrázku public domain

Hypotéza teplého a vlhkého Marsu jako planety celkem pohostinné pro život pozemského typu dostává trhliny. Podle nové studie nevznikla údolí na rudé planetě činností řek, ale spíše ledovců, eventuálně vody, která se objevovala pod ledovou krustou. Marsovská údolí mají být podobné hlavně subglaciálním útvarům, jaké se vyskytují např. v Arktidě …

více »

Koronavirus způsobil pokles seismického šumu na polovinu

Země ztichla, alespoň pokud jde o o vibrace způsobené lidskou činností. Od března do května došlo k největšímu poklesu seismického šumu během celé sledované historie měření, mnohde až o 50 %. Podle belgické Royal Observator, britské Imperial College London a dalších institucí nastaly největší změny v hustě osídlených oblastech, což …

více »

Potvrzeno: Venuše je stále vulkanicky aktivní

Alespoň 37 aktivních sopek bylo identifikováno na Venuši. Mají poskytovat jednoznačný důkaz, že tato planeta je stále vulkanicky aktivní. Vulkány určitě soptily v nedávné minulosti (desítky milionů let) a u většiny z nich lze předpokládat, že určitě nejsou mrtvé a ještě se dříve či později probudí k další aktivitě. Příslušný …

více »

Magnetické pole Země se může měnit rychleji

Nové simulace naznačují, že magnetické pole Země se oproti předcházejícím představám mění až 10krát rychleji. Studie je založena především na analýze toku železa v hloubce 2 800 km pod povrchem; tento proud se v závislosti na změnách magnetického pole v posledních 100 000 letech různě natáčel. Změny magnetického pole v …

více »

Stopy po projídání usazeniny uvnitř schránek uhynulých živočichů – jeden z projevů ordovické radiace

Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř …

více »

Jak je jádro Marsu liší od pozemského?

(c) NASA, licence obrázku public domain

Základní data o Marsu mají znít: kůra tlustá asi 50 km, pod ní plášť z pevných oxidů (až 1800 km) a kapalné jádro z roztavených kovů tlusté asi jako plášť. Takashi Yoshizaki (Tohoku University) a Bill McDonough (Tohoku University, University of Maryland) představili nový model geologie rudé planety, který vychází …

více »

Magnetické pole Země vytváří druhé minimum

Vzniku „magnetické díry“ jihozápadně od Afriky nerozumíme. Problémy mohou mít kvůli tomu družice/satelity. Magnetické pole Země slábne odhadem už asi 200 let a za tu dobu poklesla jeho intenzita zhruba o 9 %. Odborníci se prozatím přiklánějí k možnosti, že jde spíše o statistickou fluktuaci, která nenaznačuje, že by se …

více »

Bahno může na Marsu téct jako láva

Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká. Evropský tým vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky významně přispěl k pochopení toho, jak se bude projevovat bahenní vulkanismus na povrchu Marsu. Experimenty v nízkotlaké komoře na britské Open University výzkumníci totiž dokázali …

více »

Srážky mohou vyvolat i sopečný výbuch

Dlouhodobý a místy i extrémní déšť způsobil nebo alespoň urychlil výbuch sopky Kīlauea na Havaji v květnu roku 2018. Takové tvrzení působí divně, nicméně má jít prostě o to, že vlhká hornina odolává tlaku magmatu jinak než suchá (v tomto případě tedy hůře). Autoři příslušné studie uvádějí, že již dříve …

více »

Těžší izotopy železa unikají z jádra Země

Asi 2 900 km pod povrchem se nachází hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Teplota zde téměř skokově směrem dolů roste asi o 1 000 stupňů. Nový výzkum ukazuje, že těžší izotopy železa migrují na této hranici spíše směrem vzhůru a lehčí naopak. Horniny na spodku pláště se v důsledku …

více »