Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam …
více »Jak vznikla Vltava a proč Lužnice neteče do Černého moře
K nejdůležitějšímu, závěrečnému propojení několika řek, které vytvořily Vltavu, došlo v tom geologickém momentu, kdy „Malá Vltava“, tekoucí odněkud z rozhraní jižních a středních Čech směrem ku Praze, strhla na svou stranu řeku tekoucí opačným směrem někde od Tábora směrem k Českým Budějovicím. Tím nejenom změnila směr jejího toku, ale …
více »Příští velké zemětřesení v Chile bude jiné, možná menší
Předpokládá se, že velká zemětřesení v severní a střední části Chile se vyskytují pravidelně cyklicky přibližně každých 100 let. Mezinárodní tým za účasti Geofyzikálního ústavu AV ČR získal poznatky, že příští velké zemětřesení v této oblasti se může chovat jinak. Zhruba 400 km dlouhá oblast aktivního zlomu je totiž v …
více »Větší šance pro vznik života: Na dávném Marsu se střídala suchá a vlhká období
Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …
více »Láva z nové islandské sopky poskytne vzorky ke zkoumání dosud neprobádaných hlubin Země
Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …
více »Mimozemské řeky pod lupou: Proč na Titanu skoro chybí delty?
Řeky tečou (tekly) kromě Země ještě minimálně na dalších dvou světech Sluneční soustavy: na Marsu a na Titanu, kde jsou tvořeny kapalným metanem. Nová technika vyvinutá geology z MITu a dalších institucí umožňuje mimozemské řeky podrobněji analyzovat. Metoda využívá satelitní pozorování k odhadu rychlosti, jakou řeky přemísťují tekutinu a sedimenty. …
více »Nový model pro analýzu zemětřesení umožní i předvídání
V budoucnu bude možné vytvářet fyzikálně podložené realistické scénáře zemětřesení, které budou specificky simulovány pro danou oblast pomocí superpočítačů. Prestižní vědecký časopis Nature publikoval studii Dynamics, interactions and delays of the 2019 Ridgecrest rupture sequence, jejímž spoluautorem je prof. František Gallovič z MFF UK. Mezinárodní vědecký tým v článku představuje …
více »Za posledních 5 milionů let se 7krát změnil magnetismus Země
I malý valounek v sobě může skrývat historii naší planety. Kolikrát zanikl zničil se antarktický ledovec? Čínsko-americko-český tým vědců popsal klimatické změny v historii naší planety. Umožnil to magnetický skener z laboratoře na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Díky němu bylo možné zmapovat zajímavý příběh, který začal malým valounem na dně …
více »Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu
S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této …
více »U rovníku Marsu se našly zbytky nedávného ledovce
Vědci zveřejnili údajně průlomovou informaci o objevu pozůstatků ledovce v blízkosti rovníku Marsu. Příslušné místo se nachází ve východní části Noctis Labyrinthus na 7° 33′ j. š. a 93° 14′ z. d., Objev naznačuje přítomnost povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné době, a to i v nízkých zeměpisných šířkách. …
více »