Archiv článků: geologie

Mezinárodní unie geologických věd schválila stratotyp u Hlásné Třebaně

Významného úspěchu dosáhli vědci z Geologického ústavu AV ČR. Mezinárodní unie geologických věd schválila nový stratotyp u Hlásné Třebaně. Stratotyp je geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období. Ten u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského stupně nazývaného aeron, tedy dobu asi před 441 miliony …

více »

Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens

Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …

více »

Jako když se peče chleba: vědci nabídli nový pohled na chování bahna na Marsu

Bahno na povrchu Země a Marsu se chová naprosto odlišně. Důvodem je nízký atmosférický tlak, který panuje na rudé planetě a způsobuje nestabilitu vody. Některé bahenní výlevy proto mohou připomínat kváskový chléb během pečení. Na vysvětlení těchto procesů se v experimentech, jejichž výsledky nyní uveřejnil časopis Journal of Geophysical Research: …

více »

Ledovce jsou na planetách všude, mohly by podporovat život i na Merkuru?

Nová studie tvrdí, že objevila důkazy o potenciálních ledovcích i na Merkuru. Některá zdejší prostředí prý mohou dokonce cca odpovídat extrémním lokalitám na Zemi. I když pravděpodobně neposkytnou takovou stabilitu, potenciálně obyvatelné pro život pozemského typu může být mnohem více míst, než se dosud předpokládalo. Autory nové studie jsou Alexis …

více »

Voda z povrchu Země může pronikat až do jádra

Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …

více »

Anomálie v zemském plášti mají být důsledkem impaktu při vzniku Měsíce

Mohutná anomálie hluboko v zemském nitru může být pozůstatkem srážky, při níž před 4,5 miliardami let vznikl Měsíc. Nová studie se opírala o metody výpočetní dynamiky tekutin, jejichž hlavních autorem byl Deng Hongping ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd. Převládající teorie předpokládá, že přibližně před 4,5 miliardami let došlo …

více »

Na Venuši měla fungovat desková tektonika

Pomocí atmosférických dat z Venuše a počítačového modelování měli vědci prokázal, že složení současné atmosféry (množství dusíku a oxidu uhličitého) a tlak na povrchu planety jsou možné pouze v důsledku rané formy deskové tektoniky. Tvrdí to tým vědců pod vedením výzkumníků z Brownovy univerzity. Ze zjištění dále vyplývá, že Venuše …

více »

Řek na Marsu mohlo být mnohem víc

Nová analýza dat z vozítka Curiosity ukazuje, že velká část kráterů na Marsu mohla být kdysi dnem řek a místy potenciálně obyvatelnými pro život pozemského typu. Ve studii publikované v Geophysical Research Letters vědci (hlavní autor článku geolog Benjamin Cardenas z Pennsylvania State University) pomocí numerických modelů simulovali erozi na …

více »

Nález nového typu mineralizace zlata v Českém masivu

V oblasti Českého masivu se nachází ložiska zlata ekonomického významu, jako např. Mokrsko či Kašperské Hory. Tyto výskyty jsou spjaty s magmatickými/hydrotermální procesy variského stáří (před cca. 340 mil. lety). Studie, na níž se podíleli i pracovníci Geologického ústavu Lukáš Ackerman a Martin Svojtka, popisuje zcela nový typ mineralizace, jež …

více »