U řady významných zemědělských plodin pořádně nevíme, kdy a kde byly domestikovány, respektive se tato data postupně posouvají dále do minulosti. Archeologové z Tel Aviv University a Hebrew University analyzoval nyní zbytky dřevěného uhlí z chalkolitické lokality Tel Zaf v údolí Jordánu a došli k závěru, že jde o spálené …
více »Rudý obr Betelgeuze byl před 2 000 lety žlutý
Podle analýzy starověkých pozorování oblohy byla hvězda Betelgeuze v době přelomu letopočtu žluotooranžová. Z toho lze i odhadnout, kdy se tato hvězda v souhvězdí Oriona změní na supernovu – což byla nedávno značně medializovaná otázka vzhledem k zaznamenanému stmívání (slábnutí jasu) hvězdy. Astrofyzikům z Univerzity Friedricha Schillera v německé Jeně …
více »Mohyla z Lousiany je nejstarší stavbou v Americe
Mohyla (mound) v kampusu Louisiana State University je zřejmě nejstarší lidskou stavbou v Severní Americe. Vědci prozkoumali 2 mohyly vzdálené vysoké asi 6 metrů a zjistili, že stavba té starší z nich začala kolem roku 9000 př. n. l. Radiokarbonová analýza ukázala, že oba objekty za sebou mají složitou historii. …
více »Jak Sparťané a Athéňané obléhali města
První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …
více »Bývaly římské hrací kostky cinknuté?
Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …
více »Zánik babylonské kultury
Na rozdíl od Egypta se babylonská písemná kultura, kterou mnozí lidé v minulosti přijali, nedokázala do helénistického světa začlenit. Helénističtí vládcové se proslavili svými velikými knihovnami, z nichž nejznámější je alexandrijská knihovna v ptolemaiovském Egyptě, jež vynikla jako hlavní depozitář řecké literatury a učenosti. Seleukovci rovněž zřídili v pozdním třetím …
více »Slepice byly domestikovány později, než se myslelo
Otázka domestikace slepic zajímá nejspíš méně lidí než obdobný proces u psů, koček či koní. Přitom ovšem slepice/kuře/kur je dnes celosvětově jedním z nejpočetnějších zvířat. Bez ohledu na diskutabilní kvalitu života domestikovaných kurů je tento druh z hlediska schopnosti rozmnožit své geny krajně úspěšný. Podle nové studie souvisí chov kura …
více »Cestovatelé putovali podle příruček už ve starověku
Cestovní průvodce znali a využívali už lidé ve starověku. Nejčastěji námořníci a obchodníci, pro které vznikl vlastní žánr cestovních příruček – periplús. Obsahoval nejen praktické informace k plavbě, ale někdy i zajímavosti z různých zemí. Ve starém Řecku vznikly také příručky, které lze využít jako průvodce po památkách ještě dnes. …
více »Co vlastně podávali Inkové obětovaným dětem?
I když předkolumbovské Peru se z hlediska množství lidských obětí nervyovnalo Mesoamerice, v poslední době přibývá důkazů, že i zde byly lidské oběti relativně běžné – a to jak u samotných Inků, tak i kultur, které jim předcházely. Oběti dětí (i když v maximálním věku 13-14 let z tehdejšího hlediska …
více »České středověké meče pomáhají pochopit historii Evropy
Meče se ve středověku využívaly nejen k praktickým účelům, ale vyjadřovaly i důležitou symboliku. Přesto se toho o nich ví poměrně málo na to, jak velký informační potenciál skrývají. Tématu se chopili vědci z obou Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea a vypracovali soupis mečů, který je svým rozsahem, …
více »