Archiv článků: historie

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …

Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …

Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …

Pečetění dokumentů se do kermského království dostalo z Egypta a je zajímavé, že se při něm používaly jen různé symboly, nikoliv písmo. Od 2. poloviny 4. dynastie ležela Dolní Núbie poněkud stranou egyptských zájmů, ale poté, co se v ní na začátku 6. dynastie rozšířil lid kultury Skupiny C, začali …

Amatérský archeolog objevil poblíž belgického městečka Kortessem fragment dvanáctistěnu z doby, kdy území bylo součástí Římské říše. Zajímavé na tom je, že těchto předmětů, respektive jejich částí, již známe ze severnější části římské Evropy víc než 100 (z dnešní Velké Británie, Nizozemska, Belgie, Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska). Jedná se …

Futhark, runové abecední písmo severní části Evropy, je pravděpodobně odvozeno od latinky. Z čehož lze zase vyvodit, že by mělo vzniknout až v souvislosti s rozšiřováním římské říše na sever, ne dříve než v 1. stol. př. n. l. Ani to ale není zcela jisté, inspirací mohly být i řecké …

Nová metoda analýzy mutací DNA umožňuje určit, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. A to během celé existence druhu Homo sapiens, tj. po nějakých 250 000 let. Vědci z Indiana University (Bloomington) uvádějí, že věk, kdy lidé měli děti, byl v průběhu posledních 250 000 let průměrně 26,9 …

Angličtina měla v dávných dobách, řekněme tak v 10. století, pravopis dokonce fonologičtější než my. Anglický výraz pro vlka se ovšem dodnes píše „wolf“, tedy nejen s vyslovovaným, ale i s psaným „f“ na konci, byť množné číslo zní a píše se s „v“ – „wolves“. V češtině na rozdíl od angličtiny, …

Když se v osmnáctém století před naším letopočtem akkadština stala obecně přijatým jazykem všech druhů písemné komunikace, byla psána téměř výlučně slabičnými znaky. Dnešní studenti začínají četbou Chammurapiho zákoníku, protože se jeho převážně slabičný záznam snadno čte. Písař parthského období z posledních dnů existence babylonské kultury stále věděl, že písmo …