Archiv článků: historie

K prolomení Bosporu došlo někdy během stoupání hladiny po skočení poslední doby ledové, uvádí se např. datum kolem 5500 př. n. l. Je možné, že tato událost se zachovala dokonce i v některých mytologiích, záplavy mezopotámských řek nemusely být v zemích Blízkého východu jediným zdrojem motivu celosvětové potopy. Ještě Diodóros …

Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie. Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, …

Bitva na Katalaunských polích 20. června 451 se někdy považuje za největší vojenské střetnutí starověku, jindy dokonce za největší bitvu celých dosavadních dějin lidstva. To se ovšem zdá být přehnané, a to i kdybychom přijali horní odhad, že zde proti sobě stálo dohromady půl milionu lidí (nebo dokonce půl milionu …

Podle všeho se zdá, že i vývoj civilizací má svá pravidla a zákonitosti, které se objevují stále znovu, byť jejich konkrétní formy jsou pokaždé trochu jiné. Dají se shrnout do Sedmi zákonů vývoje civilizací, které jsou: 1. Každá civilizace je ohraničena v čase a prostoru. Naše tzv. západní civilizace patrně …

Genetici rozluštili prehistorii obyvatel Kamčatky a Severní Ameriky. Nové světlo do nejasností a dlouhodobých sporů o původu, příbuznosti a migracích prapůvodních Eskymáků, Indiánů jazykové rodiny na-dené a obyvatel Kamčatky vnáší nová rozsáhlá studie 35členného týmu vědců z Evropy, Ameriky a Ruska. Genetici použili arzenál nejnovějších genetických metod, shromáždili velké množství genomových …

Přesněji řečeno, otázka zní: Proč zrovna koncem 8. století a ne už dříve? Odpověď je docela složitá a spekulativní; jak to již ve vědách tohoto typu bývá, mezi různými názory těžko rozhodnout experimentálně. Často se uvádělo, že na počátku doby Vikingů se ve Skandinávii objevil hlad po půdě a relativní …

Lišku lze ochočit kupodivu docela snadno, alespoň tu sibiřskou – jak víme z experimentů ruského genetika Dmitrije Beljajeva. Jak se zdá, lišku si ochočili i obyvatelé severovýchodního Španělska z doby bronzové. Není úplně jasné, proč to dělali, protože v té době chovali i psy větších plemen. Nálezy psů i lišek …

Stonehenge je megalitem nejznámějším, ale zdaleka ne jediným. Kde má tato kultura původ? Až dosud se nejčastěji předpokládalo, že by to mohlo být na Maltě, snad i v nějaké inspiraci vyspělejším východním Středomořím. Druhá teorie preferovala západoevropský původ, eventuálně různé megality mohly být stavěny na různých místech nezávisle na sobě …

Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …

Nic by nebylo naivnější než vidět v legendách jen a jen produkt naivní víry a nechápat, co všechno v nich je záměrným dílem propagandy křesťanské církve v různých peripetiích jejího světodějného zápasu o moc. A pro ty temné úseky lidských dějin, kde jsme odkázáni jen na zprávy legend, by nebylo …