Archiv článků: logika

I českými médii proběhla zpráva o nové studii popisující známý paradox: jak je to s opicí (opicemi), co píše náhodně na psacím stroji. V nekonečném čase (nebo bude-li nekonečno opic) jistě nakonec napíše kompletní Shakespearovo dílo. Tak zní známý teorém, nová studie (možná snad spíše „studie“) to ovšem „vyvrátila“ – …

Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných …

Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic …

Jazyk logiky prvního řádu má větší vyjadřovací sílu než Booleovy logiky. Když sledujeme inteligentního aktéra zvenčí, hraje roli tok činností, které vytváří z toku vstupů. Zevnitř musí být tyto činnosti vybírány programem aktéra. Lze říci, že lidé se rodí s jedním programem aktéra a tento program se během času učí …

S přítelem vyrážíme na výlet a chceme skončit v některé z hospod, které jsou po cestě. Těch je tam, řekněme, šest, a to v následujícím pořadí: Zátiší → Modrý pavouk → Tři pípy → Lidová osvěžovna → Bar Kongo → Jedová chýše. Předpokládejme, že já i přítel máme na pivnice …

Lidská inteligence podle řady názorů vznikala jako dovednost především sociální – jak někoho ošidit, přesvědčit ke spojenectví, veřejně přehádat nebo svést. Základem inteligence pak v tomto pojetí není schopnost sestrojit lepší past na mamuta, ale lépe argumentovat. Společnost IBM typ „konverzační“ umělé inteligence vyvíjí již delší dobu v rámci projektu …

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …

Poslední dvě úlohy jsou příklady fascinujícího typu problémů, kterým budeme říkat metahádanky čili hádanky o hádankách. Dostaneme úkol a k němu příliš málo informací na to, abychom jej mohli vyřešit. Dále je dáno, že někdo další byl či nebyl schopen úlohu vyřešit na základě určité informace navíc, ne vždy je …

Představte si, že před sebou máte možné odpovědi na matematickou úlohu, může jít zhruba tak o přijímací zkoušky na střední školy. Úkolem je zaškrtnout správnou variantu. Má to ovšem háček – neznáte otázku… (Autoři knihy, z níž tento příklad pochází, mimochodem žertují o tom, že otázku nemohou uvést kvůli současné …