Grigorij Perelman, který nedávno oslavil 50 let, dokázal Poincarého domněnku v roce 2002. Cenu milion dolarů za svůj důkaz přitom odmítl. Viz také: Poincarého domněnka a úvod do topologie Příslušnou částku nabídl Clayův matematický ústav za řešení každého ze „sedmi největších matematických problémů“ pro 21. století. Poincarého domněnka z nich …
více »Nejdelší matematický důkaz – v podobě 200 TB dat
Booleanský problém pythagorejských trojic se obvykle vysvětluje pomocí „obarvení“. Vezmeme N přirozených čísel. Otázka zní, zda můžeme tuto množinu čísel nějak rozdělit na dvě skupiny („červená“ a „modrá“), a to tak, aby žádná z pythagorejských trojic A na 2 + B na 2 = C na 2 neobsahovala stejně zbarvená …
více »Poincarého domněnka a úvod do topologie
Poincaré a další matematici se pustili do klasifikace vícerozměrných analogií dvojrozměrných povrchů. Nazvali je „variety“. Padesáté narozeniny oslavil Grigorij Perelman, podivínský matematik, který dokázal Poincarého domněnku, pokládanou za 1 ze 7 největších matematických problémů pro 21. století. Při této příležitosti přinášíme úvod popisující, co je Poincarého domněnka (dnes už vlastně …
více »Perelman má 50 let: génius, který vyřešil Poincarého domněnku
Geniální ruský matematik Grigorij Perelman, který 13. června oslaví padesátiny, vyřešil v roce 2002 jeden z nejobtížnějších a nejslavnějších matematických problémů historie, tzv. Poincarého domněnku. V roce 2006 za to získal prestižní Fieldsovu medaili, matematickou obdobou Nobelovy ceny. Vědec však cenu odmítl. V roce 2010 odmítl rovněž převzetí finanční prémie …
více »Prvočísla prý nejsou zcela náhodná – „nerada se opakují“
Prvočísly jsou posedlí nejen profesionální matematici. Popularitu získaly například projekty pro nacházení co největších prvočísel, dobře známý je problém prvočíselných dvojic, prvočísel se týká i Riemannova hypotéza, které bývá řazena mezi 7 největších problémů současné matematiky. O prvočíslech předpokládáme, že jsou, pomineme-li jejich klesající frekvenci, mezi složenými čísly rozložena víceméně …
více »Záhadné paradoxy Šípkové Růženky
Co když se neshodnou ani odborníci? Je problém v našich hlavách, v jazyce nebo matematice? Skřínkový paradox je docela známý. Člověk má volit ze tří skřínek, v jedné z nich je kýžená odměna, další dvě jsou prázdné. Vyberete skřínku A. Nyní manipulátor, který zná řešení, otevře jednu ze dvou zbylých …
více »Učíme šimpanze počítat: Nula je na ně moc, není divu
V minulém století proběhla řada dalších pokusů naučit zvířata počítat a ne všechny měly za cíl zábavu cirkusového střihu. Německý matematik Otto Koehler v roce 1943 vycvičil svého domácího havrana Jakuba tak, že dokázal vybrat z hrnků označených různými počty teček na pokličce hrnek s určitým zadaným počtem teček. Havran …
více »Teorie her učí najít odpověď i bez otázky
Představte si, že před sebou máte možné odpovědi na matematickou úlohu, může jít zhruba tak o přijímací zkoušky na střední školy. Úkolem je zaškrtnout správnou variantu. Má to ovšem háček – neznáte otázku… (Autoři knihy, z níž tento příklad pochází, mimochodem žertují o tom, že otázku nemohou uvést kvůli současné …
více »Matematika sportu: Pistorius a jeho protézy
Jedna z nejpodivnějších sportovních diskusí se rozvinula v souvislosti s mimořádným jihoafrickým sprinterem Oscarem Pistoriusem. Pistorius dosáhl na čtyřstovce času 45,07 s, na dvoustovce času 21,41 s a stovku zaběhl za 10,91 s – přestože má od svých jedenácti měsíců obě nohy pod koleny amputované. Úspěchů dosáhl také v ragby, …
více »Z Gödelova důkazu nevyplývá, že se člověk liší od stroje
Možnost trucovitě opakovat Gödelův argument posloužila mnoha lidem jako zbraň při prosazování názoru, že lidské myšlení zahrnuje určité prchavé a těžko pochopitelné prvky, které počítače nedokážou napodobit. Významným představitelem tohoto postoje byl J. R. Lucas, jehož článek „Minds, Machines, and Gödel“ začíná slovy: Podle mne Gödelova věta prokazuje, že mechanistická …
více »