Archiv článků: medicína

První pacienti dostali dvoudutinový kardiostimulátor

Nemocnice Na Homolce je účastníkem nové globální klinické studie, jejímž cílem je dokázat bezpečnost a účinnost nově vyvinutého systému bezdrátového kardiostimulátoru u pacientů s poruchami srdečního rytmu. Systém dvoudutinového stimulátoru, který se implantuje do srdeční komory i síně, vyvinula farmaceutická společnost Abbott. Novou technologii zavedl 3. února v rámci probíhající …

více »

Chladicí čepice proti vypadávání vlasů při chemoterapii

Na Bulovce mohou indikovaní onkologičtí pacienti využít terapii chlazení pokožky hlavy, která je prevencí ztráty vlasů během chemoterapeutické léčby. Ústav radiační onkologie FNB a 1. LF UK, jako jedno z mála zdravotnických pracovišť v České republice, disponuje takovým přístrojem v rámci svého Komplexního onkologického centra. Při předepsané chemoterapeutické léčbě postihuje …

více »

Renesance antabusu: mohl by zachraňovat zrak

Vědci zjistili, že lék, který se dříve masově používal k odvykání od alkoholu, pomáhá zlepšovat zrak při degeneraci sítnice. Prozatím bylo vše otestováno u myší, ale protože jde o už jednou schválený přípravek, mohlo by být v tomto případě i uplatnění v lidské medicíně relativně rychlé. Látka disulfiram (antabus) by …

více »

Homo sapiens oproti neandrtálcům lépe snáší oxidační stres

Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně …

více »

Mikrogliové buňky: spojenec v boji s Alzheimerovou chorobou, nebo naopak?

Mikrogliové buňky mají podle dosavadních poznatků ke vzniku a vývoji Alzheimerovy nemoci nejasný vztah. Na jednu stranu se zdá, že nedostatek mikroglií přispívá k hromadění amyloidních plaků, které jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Nadbytek mikroglií se naopak podílí na ničení neuronů a mozkových synapsí, které je pro tuto poruchu rovněž …

více »

Molekulární vodík může urychlit rekonvalescenci po covidu-19

Inhalace molekulárního vodíku pozitivně ovlivňuje průběh rekonvalescence u post-covidových pacientů. Ukázala to studie, kterou v uplynulém roce zrealizovali vědci z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (FTK UP). Výsledky výzkumu, jímž jako první na světě na základě objektivních dat prezentovali možnost využití molekulárního vodíku …

více »

Vědci dokáží stanovit prognózu Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy

Analýza přivedla k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali …

více »

V ČR poprvé zprovozněn 3D systém zobrazování celého těla s nízkou dávkou rentgenového záření

Rentgenové vyšetření používají lékaři od konce 19. století, kdy byly rentgenové paprsky objeveny. Nyní jsou díky možnostem inovativního systému EOS® schopné poskytnout celotělové 2D a 3D snímky pacientů ve stoje i v sedě, navíc při velmi nízké dávce záření. Metoda je ideální pro diagnostiku, léčbu a sledování u dospělých i …

více »

Nádory slinivky se živí kyselinou hyaluronovou

Rakovina slinivky je přes naši veškerou snahu velkým zabijákem (při diagnóze je jen 10% šance dožít se dalších 5 let), takže každý nový nápad může přinést zlepšení situace. To, že se kyselina hyaluronová vyskytuje v nádorech slinivky břišní člověka, již víme. Nová studie z University of Michigan ale ukazuje, že …

více »

Jak se školí T lymfocyty

Správně fungující imunitní systém chrání organismy před patogeny, zároveň ale nezpůsobuje škodlivé reakce vůči vlastnímu tělu, které mohou vést ke vzniku autoimunitních onemocnění. Aby byl imunitní systém takto nastaven, procházejí imunitní buňky zvané T lymfocyty během svého vývoje v brzlíku „školou“. Tým vědců vedený Dominikem Filippem z Ústavu molekulární genetiky …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close