Archiv článků: mozek

Nanomagnety v mozku a Alzheimerova choroba

Zdá se, že železo může začít v mozkové tkání spontánně biomineralizovat, vytvářet magnetická zrna o stále se zvětšující velikosti. Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF …

více »

Koronavirus může pronikat i do mozku

Virus SARS-CoV-2 se u některých nemocných projevuje ztrátou čichu. Jak se ukazuje, přes nervové buňky čichové sliznice navíc dokáže vstoupit i do mozku. Vědci z University Medical Center Göttingen a Charité – Universitätsmedizin Berlin pořídili na vzorcích tkání zemřelých pacientů snímky, v nichž jsou zřetelně vidět neporušené koronavirové částice uvnitř …

více »

Má vědomí sebe sama dokonce i samotné chapadlo chobotnice?

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

více »

Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza

Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …

více »

Vědci trochu sporně dokázali, že vrány mají vědomí

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

více »

Transkraniální magnetická stimulace může mozku pomoci

Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …

více »

Od tyrannosaura k vráně

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

více »

Stres a fungování mozku (2)

Dlouhodobý stres a úsudek. Riskování a (anti)socialita. S alkoholem a agresivitou to vůbec není tak jednoduché. (pokračování včerejšího úryvku) Dlouhodobý stres, exekutivní funkce a úsudek Stres ohrožuje i ostatní aspekty fungování frontální kůry. Dochází k narušení pracovní paměti. V jedné studii oslabilo dlouhodobé podávání vysokého množství glukokortikoidů pracovní paměť zdravých …

více »

Stres a fungování mozku

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Hormony, neurobiologie strachu. Amygdala. Stres, který milujeme. Krátkodobý a dlouhodobý stres. Doba předcházející některým z našich nejdůležitějších, nejzávažnějších činů může být naplněna stresem. Což je velice špatné, neboť stres mění, jak se rozhodujeme – jen výjimečně k lepšímu. Základní dichotomie mezi akutní a chronickou stresovou reakcí Začneme dávno zapomenutým pojmem …

více »