Archiv článků: mozek

Parkinsonova choroba a transkraniální stimulace mozku

Použití speciálních stimulátorů je jednoduché a bezpečné a samotnou stimulaci může pacient provádět sám u sebe doma. Neurovědci z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v minulém roce publikovali výsledky unikátního výzkumu, kdy zjistili, že aplikováním neinvazivní stimulace mozku je možné dlouhodobě zlepšit řeč u osob trpících Parkinsonovou chorobou. Nyní se …

více »

Potenciální lék na mozkovou mrtvici je desettisíckrát účinnější

V současné době se nejvíce používají léky, které obsahují jako účinnou látku protein altepláza. A co stafylokináza? Mgr. Martin Toul z Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy …

více »

Geneticky modifikovaná medúza rozzáří svou mysl

Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …

více »

Umělá inteligence má při zpracování jazyka fungovat podobně jako mozek

Alespoň tedy při jedné jazykové úloze, odhadování dalšího slova následujícího ve větě. Cílem systémů umělé inteligence při zpracování přirozeného jazyka je dojít k výsledku, nikoliv kopírovat postupy, které používají lidé (AI vzniklá strojovým učením pro nás může být černá skříňka, a nakonec přesný postup nemusíme znát ani u člověka, o …

více »

Které chobotnice jsou nejchytřejší?

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

více »

Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety

Nejenže mozek Homo sapiens je možná menší než u neandrtálce, máme ještě navíc mozky menší než u prvních Homo sapiens. Toto tvrzení (PH: osobně jsem neznal) nová studie bere jako fakt. Vědci se soustřeďují na to, kdy ke zmenšení mozku došlo. Odpověď zní, že před asi 3 000 lety. To …

více »

Městem chodíme neefektivně, nejkratší cestu nenajdeme

Nejkratší vzdálenost mezi dvěma body je přímka. Při chůzi po městských ulicích nebo konec konců i v terénu však přímá linie nemusí být možná. Jak se rozhodujeme, kudy jít? Nová studie MIT naznačuje, že náš mozek ve skutečnosti není optimalizován pro výpočet nejkratší cesty. Na základě souboru dat více než …

více »

Umělá inteligence a problém zadrátování hlavy

Obavy se netýkají jen toho, že zpětnovazebné systémy učení jako AlphaGo se mohou naučit podvádět místo toho, aby zvládaly zadané úkoly. V kapitole 2 jsme popisovali systém odměn založený na dopaminu a jeho funkci v usměrňování chování. Úloha dopaminu byla objevena koncem 50. let dvacátého století, ale ještě před tím, …

více »

Memetika a neuronové sítě: Konspirace se prý v mozku zadrátují fyzicky

Konspiračními teoriemi se dosud zabývali především sociologové, psychologové, politologové nebo antropologové. De facto nedošli k žádným obecnějším závěrům umožňujícím např. předpovědi (to se ujme/neujme; člověka s tímto přesvědčením tento argument přesvědčí/nepřesvědčí ke změně názoru). Profesor Wlodzislaw Duch z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni se zabývá umělou inteligencí neuronovými sítěmi a …

více »