Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …
více »Vránám dělá technologie radost
Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku – jde prostě o to, aby věci do sebe správným způsobem zapadly. Uvádí to alespoň Dakota McCoy z Harvardu v práci publikované v Current Biology. …
více »Zoo Praha chová jako jediná na světě největší africkou „rybí sovu“
Tento víkend budou poprvé v České republice k vidění ketupy Pelovy, největší africké „rybí sovy“. Měří až 60 centimetrů, váží přes dva kilogramy a v rozpětí křídel dosahují více než 1,5 metru. Ačkoli se jedná o velmi atraktivní, velký druh sovy, již více než 25 let není chována v žádné zoologické …
více »Proč ptáci žijí déle než savci
U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …
více »Ptačí peří obsahuje bakterie produkující látky podobné antibiotikům
Kromě tepelné izolace a umožnění letu přináší ptákům peří další překvapivé výhody. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci objevili, že okolo 25 % všech zjištěných druhů bakterií v peří pěvců jsou bakterie schopné produkovat bakteriociny, tedy látky …
více »Papoušci v logice předčí lidoopy i pětileté děti
Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …
více »Za hromadné úhyny kosů v loňském roce je zodpovědný virus Usutu
Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy. V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na různých místech v Česku a jejich úbytek následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků na krmítkách. Genetické analýzy českých vědců teď potvrdily …
více »Bahňáci jako indikátor klimatické změny
Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky. Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent …
více »Kočky vs. potkani
Toulavé kočky prý potkany ve městech prakticky neloví. Když se jejich zastánci odvolávají na boj s hlodavci, nemají tedy pravdu. Michael H. Parsons z Fordham University a jeho kolegové sledovali populaci potkanů (předpokládejme, že jde o potkany, nikoliv o krysy) na jedné newyorské skládce. Více než 100 hlodavců bylo očipováno, …
více »Největší madagaskarský pták byl asi slepý
Relativně nedávno vyhynulí madagaskarští „sloní ptáci“ rodů Palaeognathae a Aepyornithiformes byli zřejmě největšími zástupci této skupiny (třídy Aves) vůbec. Obr vážící půl tuny a vysoký 3,5 metru vymřel možná teprve před asi 300 lety. Vědci nyní provedli rekonstrukci lebek ptáků druhů Aepyornis maximus a Aepyornis hildebrandti pomocí počítačové tomografie a …
více »