Kromě tepelné izolace a umožnění letu přináší ptákům peří další překvapivé výhody. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci objevili, že okolo 25 % všech zjištěných druhů bakterií v peří pěvců jsou bakterie schopné produkovat bakteriociny, tedy látky …
více »Papoušci v logice předčí lidoopy i pětileté děti
Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …
více »Za hromadné úhyny kosů v loňském roce je zodpovědný virus Usutu
Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy. V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na různých místech v Česku a jejich úbytek následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků na krmítkách. Genetické analýzy českých vědců teď potvrdily …
více »Bahňáci jako indikátor klimatické změny
Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky. Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent …
více »Kočky vs. potkani
Toulavé kočky prý potkany ve městech prakticky neloví. Když se jejich zastánci odvolávají na boj s hlodavci, nemají tedy pravdu. Michael H. Parsons z Fordham University a jeho kolegové sledovali populaci potkanů (předpokládejme, že jde o potkany, nikoliv o krysy) na jedné newyorské skládce. Více než 100 hlodavců bylo očipováno, …
více »Největší madagaskarský pták byl asi slepý
Relativně nedávno vyhynulí madagaskarští „sloní ptáci“ rodů Palaeognathae a Aepyornithiformes byli zřejmě největšími zástupci této skupiny (třídy Aves) vůbec. Obr vážící půl tuny a vysoký 3,5 metru vymřel možná teprve před asi 300 lety. Vědci nyní provedli rekonstrukci lebek ptáků druhů Aepyornis maximus a Aepyornis hildebrandti pomocí počítačové tomografie a …
více »Evoluce genů ptačí imunity
Drobné změny povrchového náboje mohou představovat rozdíl mezi silnou odpovědí a utlumením imunitní reakce. Pro výzkum evoluce obrany živočichů proti infekcím jsou velmi zajímavým modelem volně žijící ptáci, kteří se po desítky milionů let vyvíjejí přirozeně v nepřeberné množství druhů. Výzkumu ptačí imunity se dlouhodobě věnuje tým sdružený okolo Michala …
více »Proč ptáci nemají zuby
Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …
více »Papoušci kakadu používají nástroje k bubnování
Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých …
více »Nářečí strnadů pod lupou
Strnadí poněkud zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu, během něhož ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za …
více »