Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …
více »Proč má Charon na pólu červenou čepičku?
Charon, měsíc Pluta, se vyznačuje zajímavou červenou čepičkou na severním pólu. Vědci ze Southwest Research Institute zkombinovali data z mise NASA New Horizons s novými laboratorními experimenty a modelováním, čímž se pokusili určit jak složení čepičky, tak i mechanismus jejího vzniku. Od objevu čepičky v roce 2015 se předpokládalo, že …
více »Přiblížit se k těžbě ve vesmíru: Češi modelují vodní gejzíry Saturnova měsíce
Jádrem aparatury je iontový zdroj, v němž vysokou rychlostí protéká tenký proud vody, jenž ozařují laserové pulzy. Fyzici a chemici Akademie věd ČR jsou součástí evropského týmu, který vyvíjí přístroje pro výzkum složení vesmírných těles. Na červnovém setkání v Berlíně společně pracovali na konstrukci přístroje pro analýzu iontů, které produkuje …
více »Mladý Jupiter pohltil velké množství protoplanet
Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …
více »Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?
Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …
více »Ceres měl vzniknout ve vnější části Sluneční soustavy, až za Saturnem
Ceres je je planetka z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Má průměr asi 1 000 km (méně než třetina průměru Měsíce) a připadá na něj asi třetina hmotnosti hlavního pásu. Rafael Ribeiro de Sousa ze Státní univerzity v Sao Paulu je hlavní autorem studie, která tvrdí, že Ceres …
více »Záver apríla ponúka výborné podmienky na pozorovanie Merkúra
Najmenšia planéta Slnečnej sústavy Merkúr patrí medzi tie najmenej preskúmané vesmírne telesá obiehajúce okolo Slnka. Napriek tomu, že na nočnej oblohe žiari jasnejšie ako všetky hviezdy s výnimkou Síria, pre zlé pozorovacie podmienky v blízkosti Slnka ju len málokto videl na vlastné oči. Nepodarilo sa to ani Mikulášovi Kopernikovi. Najvhodnejšie …
více »Vědci doporučují NASA: Dejte prioritu misi k Uranu
19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu …
více »C/2014 UN271: Do centra Sluneční soustavy míří největší kometa
Z okraje Sluneční soustavy k nám míří rychlostí asi 35 000 kilometrů za hodinu obrovská kometa o průměru přibližně 130 km. Při svém největším přiblížení v roce 2031 dorazí asi do vzdálenosti 1,6 miliardy km od Sluce (zhruba vzdálenost Země od Saturnu). Obrovskou kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli …
více »Proč mají Uran a Neptun různé barvy?
Uran a Neptun jsou si v mnoha ohledech podobní. Obě planety jsou ledovými obry, obě mají atmosféru bohatou na metan a obě jsou namodralé. Ale zatímco Uran má bledě modrozelený odstín, Neptun má barvu sytě modrou. Proč ten rozdíl, mají-li obě planety podobnou velikosti i složení? Podle nedávné studie se …
více »