Archiv článků: život ve vesmíru

A další překvapení: led by se prý mohl vyskytovat spíše na rovníku než na pólech. Exoplanet známe čím dál víc, aktuálně kolem 4 000. Navíc se chystají nové mise a projekty, které nejen rozšíří toto číslo, ale také umožní o již známých exoplanetách získávat podrobnější údaje. Pokud se soustředíme na …

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

Nový výzkum tvrdí, že průzkumníci Marsu pátrající zde po stopách dávného života by mohli být oklamáni vzorky podobnými fosiliím, které ale vznikly vznikly nebiologickými chemickými procesy. Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu se nyní pokusili o výčet takových reakcí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. …

Jak by vypadala civilizace pavouků? Co civilizace hlavonožců? Proč si lidé nezotročili mravence? A chtěli bychom prožít život jen jako epizody mezi dlouhými hibernacemi? Po delší době dojde v knižní rubrice Sciencemagu namísto úryvku zase na pojednání o knize (respektive knihách – obě na sebe volně navazují) a namísto pop-science …

NASA vytvořila novou metodiku („rámec“, framework), který by měl umožnit přesněji popsat, téměř kvantifikovat, jaká je pravděpodobnost, že určitý jev odpovídá mimozemskému životu; zhruba na škále od „zajímavé, ale nic nedokazující“ po „prakticky jistota biologických procesů“. Nově vytvořená stupnice „důvěryhodnosti detekce života“ (confidence of life detection, CoLD), může nabývat hodnot …

Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …

To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis. Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala …

Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …

Jakou roli může při šíření života ve vesmíru hrát panspermie? Přirozeně nevíme, podobně jako u většiny otázek souvisejících se životem ve vesmíru. Fakt je, že na Zemi se život objevil jakoby „příliš brzy“: podle všeho prakticky ihned, co planeta po velkém bombardování vychladla a život umožnila. Samozřejmě z toho lze …

Hyceánské světy představují novou třídu exoplanet, které se zdají být zajímavé z hlediska možnosti života cca pozemského typu. Jedná se o planety pokryté (prakticky celé) oceány, jejichž atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Stručné informace na téma hyceánských (hydrogen+oceán) světů se již v češtině na několika vědecko-populárních webech objevily, takže spíše …