Sciencemag.cz
Doporučujeme
Většina léčebných postupů, které se dnes používají na ochranu před Alzheimerovou chorobou, se zaměřuje na amyloidní plaky a sešmodrchané proteiny tau, které se hromadí v mozku – ať už jako samotná příčina nemoci, nebo jako její průvodní jev.
Nová studie navrhuje naprosto odlišný přístup: její autoři tvrdí, že inhalace xenonu potlačuje zánět v oblastech neuronů, snižuje atrofii mozku a zvyšuje odolnost neuronů – alespoň u myších modelů Alzheimerovy choroby. Přitom byly testovány hned 2 modely, jeden s amyloidní patologií a druhý s tau, xenon byl účinný v obou případech. Vdechování zvýšilo aktivitu mikroglií, buněk, které se v nervové tkáni účastní imunitních reakcí a mj. odstraňují amyloidy.
Výzkum provedli vědci z programu Mass General Brigham a Washington University School of Medicine v St. Louis. V nejbližší době by měla být zahájena fáze I klinického hodnocení této léčby na zdravých dobrovolnících. Samozřejmě je celkem nečekané, že by xenon mohl mít tak hluboký neuroprotektivní účinek, však jde o inertní, nereaktivní plyn. K jeho výhodám oproti jiným potenciálním léčivům mozku patří to, že bez problémů prochází hematoencefalickou bariérou a z krevního řečiště přechází přímo do tekutiny obklopující mozek. Je třeba ovšem dodat, že nešlo zase o nápad z čistého nebe: xenon se již v lidské medicíně používá jako anestetikum a neuroprotektivum při léčbě poranění mozku (poznámka: i když se uvádí, že jako anestetikum není příliš účinný a navíc je hodně drahý).
Co se týče plánované klinické studie, v prvních fázích se má stanovit bezpečnost a dávkování. Poté chce výzkumný tým pokračovat ve studiu mechanismů, jimiž plynný xenon dosahuje svých účinků, a také zkoumat jeho potenciál pro léčbu dalších onemocnění, jako je roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza a oční choroby, které zahrnují ztrátu neuronů. Tým také vyvíjí technologie, které by pomohly efektivněji využívat plynný xenon, případně jej recyklovat.
Wesley Nogueira Brandao et al, Inhaled Xenon modulates microglia and ameliorates disease in mouse models of amyloidosis and tauopathy, Science Translational Medicine (2025). DOI: 10.1126/scitranslmed.adk3690. www.science.org/doi/10.1126/scitranslmed.adk3690
Zdroj: Mass General Brigham / MedicalXpress.com
Poznámka: Vůbec je zajímavé, jak se liší působení různých inertních plynů na lidský organismus. Viz třeba dýchací směsi (pro potápěče apod.), kam se místo dusíku přidává stejně inertní helium apod. Proč by xenon měl na mozek působit jinak než argon nebo neon? Atd.
