Sciencemag.cz
Doporučujeme
Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev.
Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum publikovaný zatím na preprintovém serveru arXiv vše vysvětluje pomocí černých děr obklopených elektricky nabitým plazmatem. Toto plazma má vířit kolem černé díry a vytvoří akreční disk. Extrémně silná magnetická a elektrická pole v akrečním disku pak mohou obtékat černou díru a způsobovat, že část hmoty je vymrštěna ven v podobě výtrysků.
Při fúzi takových dvou černých děr se dynamika systému změní (=výtrysky směřují jinam) . Navíc ale může dojít k tomu, že gravitační energie uvolněná v důsledku fúze dodá výtryskům další energii. A stejný proces má urychlit i neutrina, praví nová studie. Její autoři se pokoušejí nějak korelovat frekvenci detekce vysokoenergetických neutrin s tím, kolik fúzí černých děr by tomu mohlo odpovídat. Pokud by neutrina byla poháněna splynutím supermasivních černých děr, pak stačí, aby se srazily každých 100 000 až 10 milionů let v každém krychlovém gigaparseku objemu vesmíru. Jsou-li neutrina naopak poháněna splynutím černých děr hvězdné hmotnosti, potom postačuje, aby v příslušném objemu k takové události docházelo 10 až 100krát ročně. Což by mohlo řádově odpovídat, a to dokonce pro oba scénáře.
Ilja Jaroschewski et al, Extragalactic neutrino emission induced by Supermassive and Stellar Mass Black Hole mergers, arXiv (2022). DOI: 10.48550/arxiv.2210.11337
Zdroj: Phys.org
