Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů. K dopadu většího úlomku mělo dojít i v jihozápadní Asii (viz i odkaz níže) a výsledkem mělo být i přímé ovlivnění vývoje lidské civilizace – usazování lidí a jejich stále větší závislost na sběru planých obilnin, což posléze vedlo ke vzniku zemědělství.
Navíc dopad komety způsobil v mladším drysau i ochlazení a novou malou dobu ledovou, která trvala asi 1 000 let. V té době také došlo k vymírání velkých živočišných druhů (megafauny).
Nové studie tvrdí, že pro impakt existuje dost důkazů, a to především v Severní Americe a Grónsku, kam pravděpodobně dopadly největší úlomky. Analýza potvrzuje nadměrný obsah platiny ve vrstvách z této doby, dále stopy materiálů tavících se při extrémně vysokých teplotách a rovněž nanodiamanty, které se vyskytují uvnitř komet nebo mohly vzniknout i při vlastní explozi.
Autoři studie navíc tvrdí, že právě tato událost by mohla být znázorněna na sloupech v Göbekli Tepe, nejstarším známém monumentálním chrámu světa, který je spojován s počátkem neolitu na Blízkém východě.
Martin B. Sweatman, The Younger Dryas impact hypothesis: Review of the impact evidence, Earth-Science Reviews (2021). DOI: 10.1016/j.earscirev.2021.103677
Zdroj: University of Edinburgh / Phys.org
Viz také: Vesnici prvních protozemědělců zničila kometa
Poznámky PH: Starší teorie dávaly ochlazení v mladším dryasu do souvislosti např. s tím, jak voda z tajících ledovců ochladila oceán, což zase teplotu na nějakou dobu snížilo.
Konec megafauny se jinak dává do souvislosti spíše právě s koncem doby ledové a oteplením/nástupem lesa, v řadě oblastí to však bude mít asi i přímou souvislosti s lidmi.
Chrám v Göbekli Tepe je mladší než případný impakt minimálně tak o 500-1 000 let. Vzpomínka na takovou událost mohla přetrvat i bez znalosti písma (viz třeba ústně tradovaná historie australských domorodců). Samozřejmě ale tvrzení, že motiv na sloupu odpovídá nějaké konkrétní události, lze těžko dokázat.
Zajímavé, shodou okolností jsem právě na dovolené ve Slovinsku, kde jsme navštívili dvě největší krasové jeskyně. Zhruba před 12000 lety došlo ke zhroucení krápníkové výzdoby stropů těchto jeskyní. Průvodce říkal, že ke stejnému zhroucení stropů došlo ve stejné době údajně po celé Evropě i v Severní Americe. Mohlo jít o důsledek právě této události? Zdá se mi to velmi pravděpodobné …