Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se již po desetiletí spekuluje o tom, že náš soused byl kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes.
Vědci z Cambridgeské univerzity studovali chemické složení atmosféry Venuše a vyvodili z toho, že její nitro je dnes příliš suché na to, aby na jejím povrchu kdy existoval dostatek vody pro existenci oceánů. Místo toho byla planeta po celou svou historii pravděpodobně horkým, nehostinným světem.
Při hledání života by nás podle této studie tedy neměly příliš lákat planety podobné Venuši (byť v jiné fázi svého životního cyklu).
Existují dvě základní teorie o tom, jak se mohly vyvíjet podmínky na Venuši od jejího vzniku před 4,6 miliardami let. První z nich předpokládá, že podmínky na povrchu Venuše byly kdysi dostatečně mírné na to, aby se na ní mohla vyskytovat kapalná voda, ale v důsledku prudkého skleníkového efektu způsobeného rozsáhlou vulkanickou činností se planeta stále více zahřívala (poznámka PH: také by mohlo stačit prostě to, jak Slunce postupně dodávalo stále více tepla).
Druhá teorie říká, že Venuše se zrodila horká a kapalná voda na jejím povrchu kondenzovat nikdy nemohla.
„Obě tyto teorie vycházejí z klimatických modelů, ale my jsme zvolili jiný přístup, založený na pozorování současného chemického složení atmosféry Venuše,“ uvedla první autorka nové studie Tereza Constantinou z University of Cambridge. „Aby se atmosféra Venuše udržela stabilní, pak by se do ní měly také vracet všechny chemické látky, které se z atmosféry odstraňují, protože vnitřek a vnějšek planety spolu neustále chemicky komunikují.“
Vědci vypočítali současnou rychlost destrukce molekul vody, oxidu uhličitého a karbonylsulfidu (OCS) v atmosféře Venuše. Molekuly v tomto množství pak musí být obnoveny sopečnými plyny, má-li se atmosféra udržet stabilní.
Na Zemi jsou sopečné erupce tvořené převážně (vodní) párou, což je dáno tím, že je naše planeta bohatší na vodu. Na základě složení sopečných plynů nezbytných pro udržení atmosféry Venuše však vědci zjistili, že sopečné plyny na Venuši obsahují maximálně 6 % vody. Tyto suché erupce naznačují, že i nitro Venuše, zdroj magmatu, z něhož se uvolňují sopečné plyny, je vysušené.
Na konci tohoto desetiletí bude mise NASA DAVINCI moci pomocí série průletů a sondy vyslané na povrch otestovat a potvrdit, zda Venuše byla vždy suchou a nehostinnou planetou. Výsledky by mohly pomoci astronomům zúžit jejich záběr při hledání obyvatelných exoplanet.
Tereza Constantinou, A dry Venusian interior constrained by atmospheric chemistry, Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02414-5. www.nature.com/articles/s41550-024-02414-5
Zdroj: University of Cambridge / Phys.or, přeloženo / zkráceno
Poznámka PH: Příliš přesvědčivě to na mě nepůsobí. A dokonce si ani nejsem jistý, zda vzhledem k tomu, co na Venuši zůstalo za „stopy“, tuto otázku jednoznačně rozhodne budoucí sonda.
