Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení.
První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo udržet. Jenže je tomu tak hlavně proto, že v nakl. Dokořán, resp. Dokořán/Argo došlo k četným reedicím titulů, zejména o fyzice/kosmologii, ale nového vydání se dočkala třeba Červená královna, Kolapsy nebo Kniha kódů a šifer. Bez toho by rubrika rozhodně nebyla naplněna a týdenní periodicitu se v příštím roce sotva podaří zachovat. Tak to chodí.
Navíc teď lidé mají jiné starosti a mnozí jistě naloží s penězi jinak než utrácením za knihy. Takže lze očekávat, že v příštím roce bude mít i český knižní trh jako takový (nebo alespoň ta část, která je zajímavá z pohledu Sciencemagu) další problémy. Zlepšení by, alespoň podle mého názoru, mohlo nastat až ve chvíli, kdy se objeví nějaký životaschopný ekonomický model knih elektronických.
Dost lamentování, co tedy letos doporučit? Pokud pomineme reedice (viz výše, a to jakkoliv Kniha kódů a šifer nebo Červená královna se dají označit za knihy až legendární), pak mými favority jsou hlavně dva následující tituly:
Vladimir Rudajev: Příběh buňky. Od molekul ke vzniku života a prvním organismům
Tedy kniha o evoluční biologii a počátcích života. Na rozdíl od jiných populárních titulů je to trochu odbornější a hlavně navíc určeno lidem, které bavila bio(chemie). Tedy namísto filozofování technické podrobnosti, hlavně s důrazem na aminokyseliny a genom.
úryvky
Vznik a evoluce genetického kódu
Jak se RNA naučila kopírovat sama sebe – bez proteinů
Nick Lane: Záhada života. Proč je takový, jaký je?
Tohle předešlý titul výborně doplňuje s důrazem na chemii. Opět vznik života, ale tentokrát se zaměřuje na samotnou fixaci organického uhlíku (všechny ty černé a bílé kuřáky), energetické reakce (pyritový tah, protonový gradient), lipidy, membrány, rozdíly mezi bakteriemi a archea… První část knihy podle mě skvělá, pak se Lane dostane ke svým oblíbeným mitochondriím a vzniku eukaryotické buňky a bohužel začne opakovat své další knihy (vyšlé navíc i česky).
úryvky
Hydrotermální průduchy jako průtokové reaktory
Jak vyrobit buňku
Za pozornost podle mého názoru stojí
Marc Van De Mieroop: Předřecká filozofie. Hledání pravdy ve starověké Babylonii
Kniha je přitom napsaná těžkopádně, tu zbytečně složitě, tu plácavým jazykem humanitních věd. Ani s názory autora nemusí každý souhlasit. Nicméně tomuto tématu se jinak česky vycházející pop-science nevěnují (toto nejsou nějaké dějiny Mezopotámie, ale spíše dějiny mezopotámského písma a myšlení), takže rozhodně lepší něco než nic. Stručně řečeno by se obsah dal shrnout tak, že Babyloňané se jakoby „utopili“ v symbolice vlastního písma, namísto empirické vědy nebo naopak formální matematiky/logiky jejich vzdělanci zkoumali vztahy mezi znaky (snad i podobnost s Egyptem?).
Na zásadnější úryvek zde ještě dojde, zatím viz:
Zánik babylonské kultury
Michal Habaj, Pavel Nývlt: Válka o Řecko: Sparťané proti Athéňanům
Nic zásadně převratného, ale pro zájemce o antiku rozhodně za přečtení stojí. Navíc řecké vojenství tohoto období se jinak moc nepopisuje, autoři se soustřeďují spíše na řecko-perské války nebo pak na Alexandra Makedonského.
Jak Sparťané a Athéňané obléhali města
Starořecká bitva: hoplíti proti hoplítům
Na závěr ještě trochu sebepropagace. Koho zajímají psi i jako předmět vědy, zkuste tento přehled:
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané
Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz
Samozřejmě Psověda má smysl pro toho, kdo má vztah ke psům. Širší záběr má starší výběr
Zvrhlá věda: Skok do černé díry, lobotomie a převlek za mrkev
(to navíc je, nebo se alespoň snaží být, bizarní, vtipné, kuriózní, takže by snad mohlo pobavit širší skupinu čtenářů)
