Archiv článků: astrobiologie

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …

více »

Oceány mohou být i na planetách zcela nepodobných Zemi

Podle nové studie se voda v kapalném stadiu může vyskytovat i na povrchu planet, které Zemi vůbec nepřipomínají. Tvrdí to alespoň vědci z University of Bern a University of Zurich v Nature Astronomy. Pro teplotu na povrchu Země je klíčové složení atmosféry, tedy míra skleníkového efektu. Jenomže v minulosti měla …

více »

Kolik je blízko Země agresivních civilizací? Prý 4

Vedle SETI existuje při hledání mimozemských civilizací i přístup METI (message, tj. aktivní vysílání, též active SETI). Má ale smysl se do něčeho takového pouštět, nebo se tím jen sami ohrožujeme? V posledních letech tuto otázku zpopularizovala hlavně sci-fi trilogie Problém tří těles (respektive – jsou i další díla navázaná …

více »

Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

více »

Život by na Europě mohl být i blíže povrchu

Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …

více »

Oceán na Europě by mohl obsahovat kyslík

Slaná voda v ledovém plášti Jupiterova měsíce Europa může přenášet kyslík do podpovrchového oceánu kapalné vody. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z (mj.) University of Texas v Austinu. Oceán obsahující kyslík by samozřejmě umožňoval jinou biochemii, některé organismy by pak např. mohly podobně jako Zemi získávat energii oxidací organických …

více »

Nejvýstřednější exoplaneta u červeného trpaslíka

Vědci z University of Bern a dalších institucí objevili nový subneptun obíhající kolem červeného trpaslíka. Exoplaneta TOI-2257 b je zajímavá i velmi výstřední oběžnou dráhou. Červení trpaslíci jsou chladnější než naše Slunce. Výskyt kapalné vody, respektive obecně „obyvatelná zóna“, leží u těchto hvězd tudíž mnohem blíže. A protože exoplanety pomocí …

více »

Život pod ledem osamělých planet

Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …

více »