Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …
více »Oceány mohou být i na planetách zcela nepodobných Zemi
Podle nové studie se voda v kapalném stadiu může vyskytovat i na povrchu planet, které Zemi vůbec nepřipomínají. Tvrdí to alespoň vědci z University of Bern a University of Zurich v Nature Astronomy. Pro teplotu na povrchu Země je klíčové složení atmosféry, tedy míra skleníkového efektu. Jenomže v minulosti měla …
více »Kolik je blízko Země agresivních civilizací? Prý 4
Vedle SETI existuje při hledání mimozemských civilizací i přístup METI (message, tj. aktivní vysílání, též active SETI). Má ale smysl se do něčeho takového pouštět, nebo se tím jen sami ohrožujeme? V posledních letech tuto otázku zpopularizovala hlavně sci-fi trilogie Problém tří těles (respektive – jsou i další díla navázaná …
více »Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje
Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …
více »Život by na Europě mohl být i blíže povrchu
Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …
více »Metan může být primární biosignatura na exoplanetách, alespoň některých
I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …
více »Oceán na Europě by mohl obsahovat kyslík
Slaná voda v ledovém plášti Jupiterova měsíce Europa může přenášet kyslík do podpovrchového oceánu kapalné vody. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z (mj.) University of Texas v Austinu. Oceán obsahující kyslík by samozřejmě umožňoval jinou biochemii, některé organismy by pak např. mohly podobně jako Zemi získávat energii oxidací organických …
více »Nejvýstřednější exoplaneta u červeného trpaslíka
Vědci z University of Bern a dalších institucí objevili nový subneptun obíhající kolem červeného trpaslíka. Exoplaneta TOI-2257 b je zajímavá i velmi výstřední oběžnou dráhou. Červení trpaslíci jsou chladnější než naše Slunce. Výskyt kapalné vody, respektive obecně „obyvatelná zóna“, leží u těchto hvězd tudíž mnohem blíže. A protože exoplanety pomocí …
více »Pozemské a mimozemské biologické invaze: kdo bude spíš obětí?
Co se můžeme s pozemských biologických invazí naučit z hlediska možného kontaktu pozemského a biologického života? Jak takové události předejít a kdo by byl ohroženější? Je pravděpodobnější, že by nějaký importovaný vetřelec zlikvidoval život na Zemi, nebo naopak? Byť jde o zcela hypotetický scénář (i pokud by ve Sluneční soustavě …
více »Život pod ledem osamělých planet
Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …
více »