Hvězdy menší než Slunce, červení trpaslíci, jsou ve vesmíru velmi časté (asi 75 % hvězd hlavní posloupnosti vs. 8 % hvězd podobných Slunci). Červení trpaslíci mají delší životnost než Slunce, známe u nich exoplanety včetně těch v obyvatelné zóně. Většina potenciálně obyvatelných planet bude téměř jistě právě u těchto hvězd. …
více »
Pokud víme, život se na Zemi objevil praktiky ihned poté, co to bylo fyzikálně možné, tedy když povrch planety dostatečně vychladl. To může být náhoda, může to znamenat, že samotný vznik života je snadný (úzké hrdlo je pak naopak třeba vznik složitějšího života nebo inteligence), ale také to lze vnímat …
více »
Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …
více »
Nová studie tvrdí, že už těsně pod povrchem Marsu dokážou i některé pozemské bakterie přežít mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Jsou-li chráněny před kosmickým zářením a slunečním větrem, v podobě spor mohou přetrvat až po „geologický čas“. Brian Hoffman a Ajay Sharma z Northwestern University coby spoluautoři nového výzkumu …
více »
Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …
více »
Na rudé planetě v minulosti jezera jistě existovala, stejně jako řeky. Geolog Joseph R. Michalski z University of Hong a jeho kolegové nyní na základě provedené metaanalýzy dlouhodobých družicových dat tvrdí, že marsovských jezer mohlo být v minulosti mnohem víc, než se dnes obecně předpokládá. A tudíž Mars mohl být …
více »
Nové klimatické modely vedou k závěru, že podíl pevniny i její rozložení hraje velkou roli z hlediska obyvatelnosti exoplanet, výrazně ovlivňuje teplotu, množství vodní páry v atmosféře i existenci mořského ledu. Vědci se tentokrát soustředili na planety s vázanou rotací, tedy přivrácené ke své hvězdě stále stejnou stranou (podobně jako …
více »
Vozítko Curiosty tráví na Marsu již 10 let a NASA při této příležitosti uvedla, kterých 5 výsledků této mise považuje na nejdůležitější. 1. Detekce organických sloučenin Ve vzorcích hornin odebraných v marsovském kráteru Gale ze podařilo detekovat řadu organických molekul. Mohly by sloužit pro život jako stavební kameny i potrava, …
více »
Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …
více »
Podle nové studie se voda v kapalném stadiu může vyskytovat i na povrchu planet, které Zemi vůbec nepřipomínají. Tvrdí to alespoň vědci z University of Bern a University of Zurich v Nature Astronomy. Pro teplotu na povrchu Země je klíčové složení atmosféry, tedy míra skleníkového efektu. Jenomže v minulosti měla …
více »
Sciencemag.cz
