Archiv článků: astronomie

Rentgenová signatura magnetaru naznačuje, že tento typ neutronových hvězd má pevný povrch a žádnou atmosféru. Nová studie je založena na datech získaných družicí IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) vypuštěné v prosinci 2021. Vědci z University College London a dalších institucí analyzovali data z magnetaru 4U 0142+61, který se nachází v …

Vnitřní struktura neutronových hvězd je pro naše pozorování prozatím nepřístupná. Neznáme žádnou „stavovou rovnici“, která by neutronové hvězdy popisovala, respektive máme různé modely. Dokonce i poloměr neutronové hvězdy je velmi obtížné změřit, takže i takový obecný parametr, jako je (celková, průměrná) hustota materiálu, spíše jen hrubě odhadujeme. Carolyn Raithel a …

Obyvatelnost Země je dána nejen teplotou průměrnou, ale i tím, že tato teplota v průběhu roku příliš nekolísá. Země i planety ve Sluneční soustavě obecně mají velmi nízkou excentricitu oběžné dráhy – tedy se pohybují kolem Slunce po elipsách, které se příliš neliší od kružnic. V jiných soustavách to může …

Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …

Nově objevená exoplaneta má velikost Jupiteru, hostitelská hvězda TOI-5205 je přitom jen asi čtyřikrát větší. Takové uspořádání poněkud nabourává stávající představy o vzniku planet. TOI-5205 je trpaslík typu M, nejběžnější typ hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší než Slunce a dosahují asi poloviční teploty. Mají velmi nízkou svítivost, ale extrémně …

Prelom februára a marca ponúka v roku 2023 zaujímavý nebeský úkaz. Práve v týchto dňoch je zo Zeme viditeľné postupné približovanie − konjunkcia dvoch najjasnejších planét – Venuše a Jupitera. Vesmírny jav je možné pozorovať aj voľným okom. Jeho vyvrcholenie nastane večer po západe Slnka 1. a 2. marca 2023. …

Vůbec nevíme o tom, zda nějaká Planeta 9 existuje, takže spekulovat o jejích měsících zdánlivě nemá žádný smysl. Nicméně otázka se dá i otočit: kdyby byla a kdyby měla měsíce, nemohli bychom ji právě podle toho zkusit detekovat? Man Ho Chan z Education University of Hong Kong napsal na toto …

Sluneční soustavu by šlo v zásadě popsat tak, že u hvězdy se nacházejí menší (méně hmotné) kamenné planety a dále od ní plynní obři. To můžeme podle nových studií pokládat za jednu z typických variant systémů i v případě exoplanet. (Poznámka: I když samozřejmě říct, že planety ve Sluneční soustavě …

Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …

Může-li mít podpovrchový oceán Pluto nebo některé asteroidy, pak je asi život pozemského typu možný skutečně leckde. Největší Neptunův měsíc Triton je ale v tomto ohledu snad přece jen nadějnější než jiné objekty Sluneční soustavy – a přitom se mu dosud věnovalo jen celkem málo pozornosti. K tělesu se prozatím …