Archiv článků: astronomie

Útok na asteroid: Ondřejovští astronomové se podílejí na misi NASA

Večer 26. září NASA otestuje technologii odklonění nebezpečného asteroidu metodou „kinetic impactor“. Sonda nazvaná Double Asteroid Redirection Test (DART) narazí v plánovaném čase 23h14m UT (světového času) do měsíčku binárního asteroidu č. 65803 Didymos. Impuls, který mu tím udělí, změní jeho dráhu kolem hlavního (primárního) tělesa způsobem, který bude měřitelný …

více »

Obří hvězdy kradou obří planety

Planety velikosti Jupiteru někdy nacházíme extrémně daleko od velmi hmotných hvězd, třeba ve vzdálenosti 100krát větší, než je Země od Slunce (pro srovnání, Pluto je na své excentrické dráze vzdáleno maximálně 49 AU). To je problém, protože podle stávajících modelů by se u obřích hvězd obří planety vyskytovat neměly – …

více »

Tarantule v hledáčku Webbova teleskopu

Když teleskop Jamese Webba startoval, často se k ukázce jeho citlivosti dával příklad, že by dokázal zachytit tepelnou stopu čmeláka na Měsíci. Ale o tarantuli nikdy nepadlo ani slovo. Ale věřím, že naše čtenáře nadpis nezmátl. Zmíněnou tarantulí, kterou Teleskop Jamese Webba pozoroval, je totiž mlhovina stejného jména, která svou …

více »

Astrofoto: Sluneční skvrna AR 3078 v H-alfa

Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let. Jeden z prvních známých zápisů, který můžeme interpretovat za popis pozorování sluneční skvrny pochází z roku 800 př.n.l. a nalezneme jej v čínské Knize změn. Roku 467 př.n.l. …

více »

Vichry raných černých děr byly mnohem silnější

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Během prvních miliard let existence vesmíru byly větry, které vytvářely supermasivní černé díry v centrech galaxií, mnohem častější a silnější než větry pozorované v dnešních galaxiích, které vznikly zhruba o 13 miliard let později. Nejstarší větry byly tak silné, že zpomalovaly růst supermasivních černých děr, z nichž vycházely. Takové jsou …

více »

Rudý obr Betelgeuze byl před 2 000 lety žlutý

Podle analýzy starověkých pozorování oblohy byla hvězda Betelgeuze v době přelomu letopočtu žluotooranžová. Z toho lze i odhadnout, kdy se tato hvězda v souhvězdí Oriona změní na supernovu – což byla nedávno značně medializovaná otázka vzhledem k zaznamenanému stmívání (slábnutí jasu) hvězdy. Astrofyzikům z Univerzity Friedricha Schillera v německé Jeně …

více »

Fúze galaxií mohou ukončit hvězdotvorbu

Při pozorování nově vznikající galaxie SDSS J1448+1010 pomocí soustavy dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) vědci zjistili, že galaxie přestala tvořit hvězdy ne proto, že by spotřebovala všechen plyn, ale proto, že většina jejího paliva byla vyvržena ze systému při splynutí s jinou galaxií. Tento …

více »

Webbův dalekohled si posvítil na Jupiter

Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, …

více »

Webbův dalekohled poprvé dokázal analyzovat atmosféru exoplanety

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekoval jednoznačně přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety. Samo o sobě to žádný objev není – jistěže v atmosférách exoplanet se oxid uhličitý vyskytuje, často i jako dominantní součást – podstatné na tom je však to, že se tím potvrdila citlivost příslušného přístroje (NIRSpec). Detekce …

více »