Archiv článků: astronomie

Teleskopy BlackGEM na observatoři La Silla začínají pátrat po zdrojích gravitačních vln

Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr. Kataklyzmatické události ve vesmíru (například kolize černých děr nebo neutronových hvězd) uvolňují energii mimo jiné v podobě …

více »

U hvězdy Fomalhaut poprvé našli vnitřní pás asteroidů

Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba dokázali zaměřit teplý prach kolem blízké mladé hvězdy Fomalhaut. Díky tomu mohli v infračerveném světle studovat první pás asteroidů, který byl kdy pozorován mimo naši Sluneční soustavu. Příslušné prachové struktury jsou však překvapivě mnohem složitější než pásy asteroidů a Kuiperova pásu, jak je známe …

více »

Nová studie určuje stáří Saturnových prstenců na pouhých 400 milionů let

Nová studie vedená fyzikem Saschou Kempfem z Coloradské univerzity v Boulderu přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz, že Saturnovy prstence jsou pozoruhodně mladé. Výzkum publikovaný v Science Advances stanovil jejich stáří na maximálně 400 milionů let. Výsledky jsou založeny na analýze prachu. Drobná zrníčka kamenného materiálu proplouvají Sluneční soustavou prakticky neustále. V …

více »

Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této …

více »

Střela v podobě obří černé díry zpochybněna, má jít o normální galaxii

Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …

více »

Dalekohled ESO odhaluje skrytá zákoutí rozsáhlých hvězdných porodnic

Kolik hvězd se zrodí z jednoho oblaku plynu? Astronomové využívající dalekohled ESO/VISTA vytvořili rozsáhlý atlas zdrojů infračerveného záření v pěti blízkých oblastech s probíhající tvorbou hvězd. Mozaiky složené z více než jednoho milionu samostatných záběrů odhalují vznikající mladé hvězdy vnořené do hustých oblaků prachu. Díky těmto pozorováním astronomové získali jedinečný …

více »

U magnetaru ověřili předpověď kvantové elektrodynamiky a dvojlom vakua

Efekt předpovězený kvantovou elektrodynamikou (QED) může vysvětlit jinak záhadné pozorování polarizovaného rentgenového záření emitovaného magnetarem. Magnetar 4U 0142+61 je od nás vzdálen asi 13 000 světelných let v souhvězdí Kassiopea. Příslušná neutronová hvězda má magnetické pole asi 100bilionkrát (trillion) silnější než Země. Dalo se proto předpokládat, že její rentgenové záření …

více »

Astronomové pozorují vznikající planetární soustavu, oběžné roviny jsou vůči sobě nakloněné

V roce 2017 byli astronomové překvapeni, když spatřili obrovský stín rozprostírající se přes disk prachu a plynu obklopující blízkou mladou hvězdu TW Hydrae. Stín vrhá vnitřní disk prachu a plynu, který je mírně nakloněn k rovině vnějšího disku. Stín je dobře viditelný jen proto, že samotný systém je nakloněn čelem …

více »

Na 4 měsících Uranu je asi podpovrchový oceán

Opětovná analýza dat ze sond Voyager a nové počítačové modelování vedly vědce NASA k závěru, že čtyři z největších měsíců Uranu mají pravděpodobně mezi svým jádrem a ledovou kůrou vodní oceán, který v některých případech může být hluboký i desítky kilometrů. Nová studie podrobně popisuje vývoj složení a struktury vnitřku …

více »