Archiv článků: astronomie

Výsledkem práce mezinárodního týmu astronomů je oznámení 62 nových měsíců Saturnu. Tím se tato planeta dostává co se týče počtu oběžnic zase před Jupiter. V posledních dvou desetiletích bylo okolí Saturnu opakovaně zkoumáno na přítomnost měsíců se stále větší citlivostí. V této nejnovější studii použili výzkumníci techniku „shift and stack“ …

Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného. Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. …

Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr. Kataklyzmatické události ve vesmíru (například kolize černých děr nebo neutronových hvězd) uvolňují energii mimo jiné v podobě …

Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba dokázali zaměřit teplý prach kolem blízké mladé hvězdy Fomalhaut. Díky tomu mohli v infračerveném světle studovat první pás asteroidů, který byl kdy pozorován mimo naši Sluneční soustavu. Příslušné prachové struktury jsou však překvapivě mnohem složitější než pásy asteroidů a Kuiperova pásu, jak je známe …

Nová studie vedená fyzikem Saschou Kempfem z Coloradské univerzity v Boulderu přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz, že Saturnovy prstence jsou pozoruhodně mladé. Výzkum publikovaný v Science Advances stanovil jejich stáří na maximálně 400 milionů let. Výsledky jsou založeny na analýze prachu. Drobná zrníčka kamenného materiálu proplouvají Sluneční soustavou prakticky neustále. V …

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této …

Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …

Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich – robotické dalekohledy – provozují české instituce – D50 umístěný v Ondřejově spravuje Astronomický ústav AV ČR (ASÚ), druhý, FRAM-ORM, se nachází na …

Kolik hvězd se zrodí z jednoho oblaku plynu? Astronomové využívající dalekohled ESO/VISTA vytvořili rozsáhlý atlas zdrojů infračerveného záření v pěti blízkých oblastech s probíhající tvorbou hvězd. Mozaiky složené z více než jednoho milionu samostatných záběrů odhalují vznikající mladé hvězdy vnořené do hustých oblaků prachu. Díky těmto pozorováním astronomové získali jedinečný …

Efekt předpovězený kvantovou elektrodynamikou (QED) může vysvětlit jinak záhadné pozorování polarizovaného rentgenového záření emitovaného magnetarem. Magnetar 4U 0142+61 je od nás vzdálen asi 13 000 světelných let v souhvězdí Kassiopea. Příslušná neutronová hvězda má magnetické pole asi 100bilionkrát (trillion) silnější než Země. Dalo se proto předpokládat, že její rentgenové záření …