Archiv článků: astronomie

Minineptuny by mohly být vlhké

Mezi více než 3 800 dosud katalogizovanými planetárními systémy nacházíme zajímavý vzor. Časté jsou superzemě s hmotností asi 1,4 Zemí a pak minineptuny s hmotností asi 2,5 Zemí. Naopak kolem hmotnosti 1,8 Země existuje „mezera“, tedy příslušných exoplanet známe jen velmi málo. Nová studie tvrdí, že pomocí modelování vzniku a …

více »

Večerní oblohu zdobí Večernice a zvířetníkové světlo

Pokud máte možnost pobývat v následujících dnech někde mimo velká města, nabízí se možnost pozorovat jeden velmi zajímavý úkaz na noční obloze – jasnou planetu Venuši uprostřed zvířetníkového světla. Nejlépe je tato scenérie vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme ji spatřit přibližně hodinu po západu …

více »

Astronomové nalezli chybějící článek přenosu vody v planetárních systémech

Protože běžná a těžká voda vznikají za odlišných podmínek, může být poměrné zastoupení těchto molekul využito ke zjištění, kdy a kde molekuly vznikly. Pomocí radioteleskopu ALMA pro milimetrové a submilimetrové záření astronomové detekovali vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu …

více »

Magnetary mají mít pevný povrch

Rentgenová signatura magnetaru naznačuje, že tento typ neutronových hvězd má pevný povrch a žádnou atmosféru. Nová studie je založena na datech získaných družicí IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) vypuštěné v prosinci 2021. Vědci z University College London a dalších institucí analyzovali data z magnetaru 4U 0142+61, který se nachází v …

více »

Navrhli novou metodu pro popis neutronových hvězd a určení jejich poloměru

Vnitřní struktura neutronových hvězd je pro naše pozorování prozatím nepřístupná. Neznáme žádnou „stavovou rovnici“, která by neutronové hvězdy popisovala, respektive máme různé modely. Dokonce i poloměr neutronové hvězdy je velmi obtížné změřit, takže i takový obecný parametr, jako je (celková, průměrná) hustota materiálu, spíše jen hrubě odhadujeme. Carolyn Raithel a …

více »

Život může vzniknout i na výstředních exoplanetách

Obyvatelnost Země je dána nejen teplotou průměrnou, ale i tím, že tato teplota v průběhu roku příliš nekolísá. Země i planety ve Sluneční soustavě obecně mají velmi nízkou excentricitu oběžné dráhy – tedy se pohybují kolem Slunce po elipsách, které se příliš neliší od kružnic. V jiných soustavách to může …

více »

Odhalili tajemství nejtěžší mladé hvězdy objevené v blízkosti černé díry

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …

více »

Planeta, která by neměla existovat

Nově objevená exoplaneta má velikost Jupiteru, hostitelská hvězda TOI-5205 je přitom jen asi čtyřikrát větší. Takové uspořádání poněkud nabourává stávající představy o vzniku planet. TOI-5205 je trpaslík typu M, nejběžnější typ hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší než Slunce a dosahují asi poloviční teploty. Mají velmi nízkou svítivost, ale extrémně …

více »