V prvním čtvrtletí roku 2022 ondřejovští astronomové potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet. Jedná se o obří planety podobné našemu Jupiteru a Saturnu. Tím ale veškerá podobnost končí. Všechny čtyři exoplanety obíhají své hvězdy s periodou řádově několika dní a jsou na povrchu velice horké. Jedna z hvězd je ve stádiu červeného obra, …
více »Našli nejrychleji rostoucí černou díru
Mezinárodní tým astronomů objevil rámci projektu SkyMapper dosud nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, alespoň pokud počítáme období posledních 9 miliard let. Tato černá díra pohlcuje každou sekundu hmotnost/energii odpovídající jedné Zemi a září 7 000krát jasněji než veškeré světlo produkované naší galaxií. Černá díra má hmotnost 3 miliard (billions) Sluncí. …
více »Kosmická pavučina: astronomové mapují divoký vznik hvězd v mlhovině Tarantule
Nová pozorování získaná radioteleskopem ALMA astronomům umožnila odhalit komplexní struktury v mlhovině Tarantule – v oblasti s probíhající tvorbou hvězd známé také pod označením 30 Doradus. Záběr s vysokým rozlišením, který dnes zveřejnila Evropská jižní observatoř a který obsahuje tato nová data, zachycuje mlhovinu Tarantule ve zcela novém světle. Jemné …
více »Přiblížit se k těžbě ve vesmíru: Češi modelují vodní gejzíry Saturnova měsíce
Jádrem aparatury je iontový zdroj, v němž vysokou rychlostí protéká tenký proud vody, jenž ozařují laserové pulzy. Fyzici a chemici Akademie věd ČR jsou součástí evropského týmu, který vyvíjí přístroje pro výzkum složení vesmírných těles. Na červnovém setkání v Berlíně společně pracovali na konstrukci přístroje pro analýzu iontů, které produkuje …
více »Mladý Jupiter pohltil velké množství protoplanet
Astronomové zjistili, že plynný obal Jupiteru nemá homogenní složení. Vnitřní část atmosféry obsahuje více těžších prvků než vnější. V důsledku toho je Jupiter těžší asi o 3–9 %, neboli 11 až 30 hmotností Země (celková hmotnost planety je asi 318 Zemí). Zmínit Zemi v této souvislosti má smyl, protože autoři …
více »Astrofoto: Galaxie Slunečnice
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč. M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na obloze nedali i trochu poetičtější pojmenování – …
více »Astronomové zřejmě našli první volně plovoucí černou díru
Z toho, kolik kolem sebe pozorujeme velmi hmotných hvězd, vyplývá, že v Mléčné dráze by měly být roztroušeny i stovky milionů černých děr. Problém je, že izolovanou černou díru těžko objevit. Pomineme-li velmi hmotné černé díry, jaké nacházíme v centrech galaxií, černé díry hvězdné velikosti dnes známe prakticky pouze jako …
více »Teleskop Jamese Webba schytal už 5 mikrometeoroidů
Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelnou součástí provozu všech kosmických sond, které během svých dlouhých a produktivních vědeckých misí v kosmu běžně zažívají mnoho takových mikrokolizí. Mezi 23. a 25. květnem se jedna taková drobná částice trefila do jednoho ze segmentů primárního zrcadla Teleskopu Jamese Webba. Po prvotním zhodnocení tým zjistil, že …
více »Červnová obloha nabízí noční svítící oblaky a vzácné seskupení planet
Měsíc červen, vyznačující se nejkratšími nocemi, nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní, před příchodem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11 hodin 14 minut SELČ, se zvyšuje aktivita tzv. nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Jen tři dny na to, …
více »Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?
Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …
více »