Archiv článků: astronomie

Astronomové zjistili, že po výbuchu supernovy SN 2012Z nevznikla neutronová hvězda ani černá díra, ale zůstala zde původní „běžná“ hvězda. Hubbleův vesmírný dalekohled dokonce zaznamenal, že má větší jasnost než před explozí. Termonukleární supernovy, neboli supernovy Ia, jsou ve vesmíru běžné. Dokonce tak běžné, že je používáme jako standardní svíčky, …

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu – …

V úterý 25. října se okolo poledne můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do cesty slunečním paprskům – nastane částečné zatmění Slunce, které v našich zeměpisných šířkách bude pozorovatelné s maximální fází přibližně 0,42. K zatmění Slunce dochází tehdy, když Měsíc, který je ve …

Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …

Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …

Asi polovina hvězd ve vesmíru jsou dvojhvězdy. Některé dvojhvězdné systémy jsou přitom tak malé, že by se vešly mezi Zemi a Měsíc. Vědci z MITu, Harvardu, Smithsonian Center for Astrophysics a daších institucí nyní objevili dvě hvězdy s extrémně krátkou oběžnou dráhou, které kolem sebe podle všeho oběhnou každých 51 …

Kdo se večer v září 2022 podíval na oblohu, jistě si všiml jasné „hvězdy“ nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zářila klidným nažloutlým světlem a pro naše předky byla jednou z pěti známých „hvězd toulavých“. Dostaly i jména – Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Víc jich nebylo, byť například Uran mohli …

Na světě je první mapa mrtvých hvězd, jakýsi hřbitov kdysi velkých těles, která se mezitím zhroutila do černých děr a neutronových hvězd (ty jsou konečnou fází života pouze největších hvězd). Vědci popsali strukturu rozprostírající na trojnásobku výšky Mléčné dráhy; téměř třetina nebožtíků byla po smrti z Mléčné dráhy úplně vyvržena. …

Po explozích dávných supernov prý nezbylo nic, neutronová hvězda ani černá díra. První hvězdy pravděpodobně vznikly v době, kdy byl vesmír starý pouhých 100 milionů let. Tyto hvězdy, tzv. Populace III, byly velmi hmotné, krátkověké a při jejich explozích vznikaly těžší prvky. Nicméně přímé důkazy o existenci Populace III se …