Archiv článků: astronomie

Světlem poháněné plachty vzbudily v poslední době pozornost především díky projektu Breakthrough Starshot, který navrhuje takto poháněnou misi k Alfa Centauri. Mohly by se ale uplatnit i blíže, alespoň podle studie z University of California v Los Angeles. Speciálně se studie věnuje roli laserů. Ty se ideálně hodí k řízení …

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v noci z čtvrtka 12. na pátek 13. srpna. Frekvence meteorů pozvolna stoupá a v průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů …

Nečekané výsledky měření velikosti různě těžkých velkých hvězd podporují možnosti existence exotických forem hmoty v jejich jádru. Thomas Riley a Anna Watts z University of Amsterdam a jejich kolegové změřili v roce 2019 parametry neutronové hvězdy J0030+0451 (zkráceně J0030). Zjistili, že má hmotnost asi 1,4 Sluncí a průměr asi 25 …

Hypotéza je to z řady důvodů podivná. Vědce z International Center for Relativistic Astrophysics (Itálie) napadlo, že by v jádru Mléčné dráhy mohla být místo černé díry temná hmota. Mohlo by to vysvětlovat některé pozorované anomálie. Tak například v roce 2014 se plynový mrak G2 dostal na místo, kde by …

Kde ve Sluneční soustavě se nachází nejvíc molekul vody? Nejspíš to není za Zemi, ani na Europě, ale na Jupiterově měsíci Ganymedu. Těleso je pokryté vodním ledem, hlouběji předpokládáme rozsáhlý podpovrchový oceán, v atmosféře se ale molekuly H2O kupodivu podařilo detekovat poprvé až nyní, a to a základě aktuálních i …

Hvězdy vznikají z obrovských mraků plynného vodíku. Plyn se shlukuje a stlačuje gravitací, přitom roste tlak a teplota. V určitém okamžiku tyto hodnoty umožní spuštění jaderné fúze. Pokud ale víme, hvězdy neabsorbují veškerý plyn ve svém okolí – respektive když srovnáme vlastnosti různých vodíkových mračen, protohvězd a hvězd, množství hmoty …

Planety PDS 70b a PDS 70c připomínají pár Jupiter-Saturn ve Sluneční soustavě. Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech …

Příčina periodických rentgenových záblesků v blízkosti černých děr zůstává záhadou. Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických …

Asi před 13 miliardami let došlo v Mléčné dráze k extrémní události, výbuchu řádově silnějšímu než supernova. David Yong, Gary Da Costa a Chiaki Kobayashi z australského ARC Centre of Excellence in All Sky Astrophysics in 3 Dimensions uvádějí, že šlo zřejmě o destrukci rychle rotující hvězdy, magneto-rotační hypernovy (magneto-rotational …

Vznikl mimořádně detailní atlas hvězdných porodnic v blízkém vesmíru. Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s …