Archiv článků: astronomie

Některé výtrysky z kvasarů mají i dostatek energie na to, aby svou galaxii „zametaly“. Pomocí havajského dalekohledu Gemini North identifikovali astronomové dosud nejsilnější „vítr“ z kvasaru. Pohybuje se 13 % rychlosti světla a nese dostatek energie, aby významně ovlivnil tvorbu hvězd v celé své galaxii. Zajímavé je, že i když …

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla …

Na polovičních hvězdách fouká mnohem víc než na Jupiteru. Kombinací pozorování na Karl G. Jansky Very Large Array a Spitzer Space Telescope astronomové poprvé stanovili rychlost proudění atmosféry na hnědém trpaslíkovi. Katelyn Allers z Bucknell University (hlavní autorka práce) a její kolegové vyšli prostě z toho, že podobným způsobem se …

Astronomové mají rádi multiplanetární systémy. Pokud okolo hvězdy obíhají dvě a více planety, máme planety, které vznikly ze stejného protoplanetárního disku u stejné hvězdy, ale čelily různým podmínkám. Vědcům to pak umožňuje studovat vznik a vývoj planetárních systémů. Jednou z velkých výzev současného výzkumu exoplanet je tzv. údolí poloměru (radius …

Z oblasti pod horizontem černé díry světlo neunikne. Černé díry (tedy ty, které aktivně pohlcují okolní hmotu) ovšem intenzivně září, a to samozřejmě ne Hawkingovým zářením, ale v důsledku vyzařování hmoty, které směřuje k horizontu nebo obíhá kolem. Nejintenzivnější bývá tato emise v rentgenové oblasti. Nová studie ukazuje, že ačkoliv …

Uran se kolem Slunce pohybuje divně, vlastně se v rovině oběhu kutálí. Jeho rotaci pak následují i prstence a měsíce. …rotační osa leží téměř v ekliptice. V důsledku toho během Uranova roku svítí Slunce střídavě na severní a jižní pól, jak ke Slunci póly postupně míří. Den na pólu pak …

Ve vesmíru nacházíme „normální“ černé díry vzniklé gravitačním zhroucením hvězd a pak superhmotné černé díry existující uprostřed galaxií. A co mezitím? Pokud superobří černé díry např. nevznikly skokem, pak by měly existovat i fáze „středně hmotných“ černých děr, ty však byl dosud problém zachytit. Většina astrofyziků, respektive většina modelů evoluce …

NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření …

Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu. K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země …

Před 2 lety, 5. dubna 2019, japonská sonda Hayabusa2 dorazila k asteroidu Ryugu a jako jeden z experimentů proti tělesu vypálila měděnou kouli. Studie publikovaná v Science nyní popisuje, co z pokusu vyplynulo. Střela o velikosti tenisáku měla hmotnost 2 kg a na povrch asteroidu dopadla rychlostí 2 km/s. Výsledkem …