Archiv článků: biologie

Bakterie z Alpského jezera mění svůj metabolismus podle ročního období

Bakterie v alpském jezeře Gossenköllesee má unikátní vlastnost. Dokáže přepínat podle intenzity světla a ročního období svůj metabolismus na složitější, nebo jednodušší režim a získávat energii ze slunce. Přišli na to čeští vědci. Nedávno objevená bakterie Sphingomonas glacialis je schopná získávat energii ze světla hned dvěma způsoby, jak popsal tým …

více »

Zpochybnili teorii o tom, jak souvisí velikost zvířat s rychlostí metabolismu

Podle standardního výkladu závisí rychlost metabolismu živočichů především na jejich velikosti – poměr objemu a povrchu určuje, jak rychle ztrácejí produkované teplo. Větší zvířata mají proto pomalejší metabolismus, samozřejmě v závislosti na dalších faktorech (teplota prostředí, teplokrevnost…), rychlost metabolismu se může měnit i v průběhu života. S hmotností se zmenšuje …

více »

Pozoruhodný život mihule

Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …

více »

Obří vydra konkurovala lvům a hyenám

Na území dnešní Etiopie se podařilo objevit fosilie dávné vydry – ovšem poněkud větší, než jsou ty dnešní, dosahovala totiž hmotnosti kolem 200 kg. U nás žijící vydra říční má 3–15 kg, mořská vydra ze severního Pacifiku do 45 kg. Megavydra byla datována do období před 2,5 až 3,5 miliony …

více »

Velké vymírání v devonu mohly spustit kořeny stromů

Nová analýza tvrdí, že vznik prvních stromů s kořeny v devonu pravděpodobně vedl k tomu, že do oceánů se dostalo množství živin. To způsobilo masivní růst řas, které pak vyčerpaly kyslík v oceánech a spustily masové vymírání. V devonu skutečně poprvé vyšší (cévnaté) rostliny dosáhly velikosti a formy stromů. Ve …

více »

Jak přežít globální oteplování: norníci si vypůjčí gen od svých sousedů

Rozdílné vlastnosti mezi populacemi norníků rudých na severu a jihu Velké Británie, způsobené odlišným typem hemoglobinu, mohou ovlivnit jejich adaptační schopnosti na měnící se klima. Výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ukázal, že schopnost využít rozmanitosti ve vlastnostech, které v populacích již existují, a díky nim …

více »

Co drží na uzdě globální biodiverzitu?

Vyšší diverzita vede k nižší rychlosti vznikání nových druhů a k rychlejšímu vymírání. Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a …

více »

Stres si rostliny pamatují více, než se předpokládalo

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …

více »