Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná …
více »Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům
Světlušky pocházejí původně z oblasti dnešní jižní Číny a Zadní Indie, na Zemi se vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům. I k těmto závěrům dospěli vědci z Laboratoře biodiversity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pomocí genetických metod věnují …
více »Knihy o vlcích: Arktický vlk
S tím, jak vlci dnes běhají málem v satelitech velkoměst, se z kuriózního tématu, strachu či kultu stává záležitost víceméně mainstreamová. Ale přece jen na procházce vlka zatím běžně nepotkáte, takže zájemci jsou odkázáni na zoo, vlkopsy (československých vlčáků je kolem nás dost, ale kolik toho mají z vlčí povahy, …
více »Jak ovládat ryby: Mechanickým plotem, nebo elektřinou?
Vědci zjišťují, jak odradit ryby z Lipna plout do horní Vltavy. Cílem je záchrana vzácné perlorodky. Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní Vltavy a vytlačují zde původní pstruhy, kteří jsou důležití pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční. Jak zabránit nežádoucí migraci ryb a pomoct tak …
více »Přírodovědci našli na Borneu nejmenší druh hvězdnatky
Zatím nejmenší druh hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia minutissima, česky hvězdnatka nejmenší, má velmi zvláštní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli …
více »Jak se mouchám a včelám létá se závažím
Tvrzení, že obří vážka by dnes létat nedokázala, úplně dokázáno není. Včera jsme se zde zaměřili na úvahy o maximální koncentraci kyslíku v pozemské atmosféře. Teď pojďme k k další otázce, jak se to má s kyslíkem a s obřími vážkami. Např. vážka rodu Meganeura měla rozpětí křídel až 75 …
více »Kyslík, požáry a obří vážky
Gaia, respektive různé mechanismy zpětných vazeb, prý na Zemi udržovaly po většinu evoluce cca konstantní podmínky, a to včetně koncentrace kyslíku (v tomto případě řekněme od kambria). Vůbec to tak ale nemusí být a kolem této záležitosti existuje celá řada dalších nejasností a krajně zajímavých možností i teorií. Tak pro …
více »Na Lipně zahnízdil silně ohrožený rybák obecný, příbuzný racka
Vzácný nález zaznamenali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR při pravidelné kontrole pokusných plovoucích ostrovů na nádrži Lipno. Na těch vědci našli celkem čtyři hnízda se šesti mláďaty rybáka obecného, který je v červeném seznamu v kategorii ohrožených druhů ptáků. Rybák obecný je tažný rybožravý pták, příbuzný racka. Ke …
více »Termiti jsou klíčoví, draví mravenci ovlivňují termity
Draví mravenci jsou patrně schopni významně regulovat populace termitů a tím pádem i ovlivnit rozklad rostlinné organické hmoty. V článku se vědci zaměřují na zkoumání tohoto vztahu v širším kontextu ekologického obrazu. Jaká je tedy vlastně role tohoto vztahu v ekosystému? Může například vymizení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém? Článek …
více »Přirozený výběr a principy třídění z hlediska stability
Jakákoli forma selekce, ať už klasický přirozený výběr, nebo třeba výběr na úrovni vznikajících a zanikajících biologických druhů, vyžaduje, aby konkurenční entity vznikaly množením či kopírováním (a vykazovaly tak vztahy mezi předky a potomky) a aby potomci dědili alespoň v určité míře vlastnosti svých předchůdců. Teoreticky samozřejmě můžeme nalézt určité …
více »