Archiv článků: biologie

Strnadí poněkud zlověstný popěvek „Kdyby si sedláčku chcíp!“ má mnoho podob. Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě publikovali v mezinárodním vědeckém časopise výsledky unikátního výzkumu, během něhož ve spolupráci s veřejností studovali hlasové projevy jednoho z našich nejběžnějších, ale ubývajících ptáků – strnada obecného. Za …

Tedy obří samozřejmě ze svého pohledu – třeba hmyz zhruba 50krát větší, než jsou sami. Markus Schmidt (Biofaction, Rakousko) a Alain Dejean (Université de Toulouse) popisují v Biological Journal of the Linnean Society nezvyklou praktiku mravenců druhu Azteca brevis. Jak zjistili při terénním pozorování v Kostarice v národním parku Piedras …

Odlišná místa na naší planetě jsou specifická mimo jiné zastoupením stabilních izotopů biogenních prvků (jejich obsah lze měřit a označuje se řeckým písmenem delta, δ) a tato specifičnost přechází do těla všeho živého s potravou. My i všechno živé se proto stáváme izotopovými reprezentanty lokalit, ve kterých pobýváme. Pokud by …

Hnědá vdova je jedovatý pavouk snovačka Latrodectus geometricus. U jeho samců bylo přitom nyní pozorováno velmi kuriózní chování: páří se přednostně se staršími samičkami, ačkoliv u těch je větší pravděpodobnost, že po kopulaci samce sežerou. Přitom mladší pavoučice jsou navíc plodnější. Jedním z možných výkladů bylo, že po sexu se …

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …

Hostitelské ryby (ty, co se o potomstvo v nevědomosti starají), své vlastní mláďata inkubují v ústní dutině. Peřovec kukaččí (Synodontis multipunctatus) své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o …

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

Jason Slot z Ohio State University a jeho kolegové se zaměřili na jedinou látku, psilocybin. Jejich studie tedy nelze aplikovat na muchomůrku červenou ani na jiné houby obsahující psychoaktivní sloučeniny. I samotný psilocybin se ovšem vyskytuje u řady relativně nepříbuzných druhů hub – a naopak u řady těch příbuznějších ne. …

Vědci studovali genetiku zlatobýlů z původních i invazních populací a uskutečnili s nimi sérii skleníkových i terénních experimentů. V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. …

Zdálo by se, že jde o dvě na sobě nezávislé vlastnosti, vždyť inteligence a vůle se v některých metafyzických koncepcích stavějí málem proti sobě. Nicméně ukazuje se, že chytří dokáží mj. také lépe odkládat potěšení. U lidských dětí se jako měřítko sebeovládání používá zejména tzv. bonbonový test, kdy dítě může …