Archiv článků: chemie

Nový elektrid z trimerů uhlíku

Elektridy jsou velmi zajímavé iontové „sloučeniny“, kde v krystalové mřížce ovšem namísto záporně nabitých atomů či jejich skupin najdeme samotné elektrony, které tak nejsou součástí atomového obalu. Zkoumané elektridy mají často navíc povahu 2D materiálů, i když to nemusí nutně znamenat, že se skládají jen z jediné vrstvy atomů. Hannes …

více »

Rozklad chloristanů slibuje zúrodnit půdu na Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

Chloristany se v roli silných oxidačních činidle používají při řadě aplikací, kde potřebujeme iniciovat příslušnou reakci – může jít o zábavní pyrotechniku či munici, tuhá paliva a zápalky, světlice, dezinfekci nebo herbicidy. Chloristan nicméně není pro člověka úplně neškodný, může se akumulovat v půdě a rostlinné hmotě nebo přesáhnout bezpečnou …

více »

Koroze ocele a rizika pro horolezce

Selhání korozivzdorných dílů byla v minulosti popsána v halách krytých bazénů. Technopark Kralupy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se stal první akreditovanou laboratoří Mezinárodní horolezecké federace (UIAA) pro testování nového Standardu 123. Ten se vztahuje k permanentním jistícím prvkům (skobám, nýtům atp.), jež horolezci při své činnosti využívají, a zaručuje …

více »

Kovová voda poprvé připravena v pozemských podmínkách

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Čistá voda prakticky nevede elektřinu, je to elektrický izolátor. Aby elektřinu vést mohla, musí obsahovat například rozpuštěné soli. Ovšem vodivost takového elektrolytu je poměrně nízká a ve srovnání s kovy o několik řádů nižší. Je možné zařídit, aby voda byla vodivá stejně jako třeba měděný drát? Vědci předpokládali, že k …

více »

Grafen a polyanilin ve 2D jako cesta k superkondenzátorům

Elektromobilita by mohla dostat nové rozměry. A to doslova. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinuli z grafenu a vodivého polymeru nové dvojrozměrné (2D) materiály a prokázali, že jsou prakticky použitelné jako superkondenzátory. Superkondenzárory jsou alternativou rozličných lithiových baterií. Využívají se v případech, které vyžadují opakované ukládání …

více »

Uhlíkové nanotrubičky jako elektřina, bez drátů i baterie

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Nasypeme uhlíkové nanotrubičky do organického rozpouštědla a ty samotnou interakcí s kapalinou (organickým rozpouštědlem) začnou produkovat elektrický proud. Výsledkem je elektrochemická reakce bez toho, že bylo třeba připojovat systém ke zdroji elektrického proudu. S tímto nápadem přišli na MITu a demonstrovali jej na elektrochemické oxidaci alkoholů na aldehyd nebo keton. …

více »

Na úsvitu života mohl být klíčový obrácený citrátový cyklus

Citrátový cyklus (cyklus kyseliny citrónové, Krebsův cyklus) představuje ústřední metabolickou dráhu všech aerobních organismů, ale používá ho i většina organismů anaerobních. Cílem spřažených reakcí (alespoň u aerobních organismů) je oxidace a degradace kyseliny citronové (ta vzniká oxidací glukózy) na oxid uhličitý. Uvolňovaná energie se přitom ukládá (přes redukované formy koenzymů) …

více »

Sodíková baterie bez anody vypadá nadějně

Bez anody samozřejmě myšleno v uvozovkách. Sodíkové iontové baterie (Na-Ion) mají proti lithiovým akumulátorům výhodu především v nižší ceně, sodík a lithium si jsou chemicky podobné. Sodíkové baterie ale dosud nabízely nižší výkon a kapacitu; horší parametry vyplývají především z toho, že sodík je těžší než lithium (tj. menší množství …

více »

Nanočástice oxidu křemičitého řídí uvolňování antimikrobiálních látek

Vědci z Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU vyvinuli zcela nový materiál na bázi nanočástic oxidu křemičitého pro řízené uvolňování přírodních antimikrobiálních látek z rostlin. Díky tomuto systému je nyní možné prodloužit, a dokonce i zvýšit účinnost přírodních látek, které se stále častěji využívají v zemědělství, kosmetickém průmyslu, ale například i v …

více »