Tiahuanaco (Tiwanaku) představuje fascinující civilizaci. Rozvaliny města se nacházejí nedaleko jezera Titicaca v nadmořském výšce téměř 4 000 metrů. Samotné město vzniklo někdy na počátku letopočtu, kultura vzkvétala a expandovala zhruba v 6.-11. století. Neznáme její vztah k říši Inků ani ke státním útvarům Aymarů později existujícím v této oblasti …
více »Virus hepatitidy B trápil už pravěké lidi
HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů. To, jak se viry šířily a měnily v minulosti, má spojitost i s jejich aktuálními variantami. Nejnověji to dokazuje studie, která vystopovala vývoj viru hepatitidy B z pravěku až po současnost. Naznačuje, že všechny známé nynější varianty pocházejí z linie, která trápila už …
více »Italská kronika popisuje Ameriku 150 let před Kolumbem
Nová analýza starých dokumentů má naznačovat, že italští námořníci z Janova (rodiště Kryštofa Kolumba) věděli o existenci Ameriky alespoň 150 let před Kolumbových oficiálním objevem. Profesor Paolo Chiesa, odborník na latinskou středověkou literaturu, to tvrdí na základě studia díla Cronica universalis milánského mnicha Galvanea Flammy z roku 1345. Spis byl …
více »Etrusky dělal jazyk a kultura, ne geny
Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …
více »Bratranci a sestřenice se skoro nebrali
V současné době se údajně více než 10 % všech sňatků na světě uzavírá mezi bratranci a sestřenicemi z prvního nebo druhého kolene. Někde jde o zcela běžnou praxi. V nové studii vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Lipsko) a University of Chicago zkoumali, nakolik bylo v minulosti …
více »Nejstarší prosné pivo ve vědru z doby bronzové
Pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik. Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě s největší pravděpodobností ukrývalo bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku. Zbytky obsahu této nádoby z doby bronzové zkoumali vědci z Univerzity Palackého v …
více »Za neolit mohla kometa?
Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů. K dopadu většího úlomku mělo dojít i v jihozápadní Asii (viz i odkaz níže) a výsledkem mělo být i přímé ovlivnění vývoje lidské civilizace – usazování lidí a …
více »Za zvuk stradivárek mohla chemie
Jedinečný zvuk houslí, které vyráběl Antonio Stradivari a další tehdejší slavní výrobci hudebních nástrojů jako Guarneri del Gesu, nebyl primárně dán nějakou jejich speciální řemeslnou zručností, ale tím, jak dřevo chemicky ošetřovali. Několik použitých látek se nyní podařilo poprvé také přímo identifikovat. Joseph Nagyvary, emeritní profesor biochemie na Texas A&M …
více »Nejstarší mincovna ze starověké Číny
Až dosud jsme za nejstarší mince (v užším slova smysly) pokládali ty lýdské. Nyní archeologové při vykopávkách ve starověké slévárně bronzu v čínské provincii Che-nan našli nejstarší známou mincovnu z doby dynastie Východních Čou. Město Guanzhuang se nachází nedaleko Žluté řeky, vzniklo kolem roku 800 př. n. l. a zřejmě …
více »Tabulka Si.427 má ukazovat zrod babylónské trigonometrie
Babyloňané, jak známo, znali Pythagorovu větu. Tabulka z doby asi 1700 př. n. l. (starobabylonské období) má představovat nejstarší důkaz nejen této znalosti, ale i babylonské goniometrie obecně. Tisková zpráva k příslušné studii mluví o „aplikované geometrii“ a „protogoniometrii“. Tedy nám (laikům) by to asi nepřipadalo jako goniometrie, protože toto …
více »