Archiv článků: homo sapiens

Zmenšování lidského mozku se nepotvrdilo

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …

více »

Neandrtálci mohli mít chybovější neurony

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …

více »

Babičky a kapavka – jak to spolu může souviset?

Člověk se ve srovnání s jinými druhy dožívá relativně vysokého věku, a to platilo už pro období před nástupem moderní medicíny. Umíráme později, než by to platilo pro „typické savce“ naší velikosti. U člověka se běžně vyskytuje menopauza, což je jev jinak známý pouze u kosatek. Samozřejmě evoluční biologie proto …

více »

Homo sapiens oproti neandrtálcům lépe snáší oxidační stres

Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně …

více »

Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety

Nejenže mozek Homo sapiens je možná menší než u neandrtálce, máme ještě navíc mozky menší než u prvních Homo sapiens. Toto tvrzení (PH: osobně jsem neznal) nová studie bere jako fakt. Vědci se soustřeďují na to, kdy ke zmenšení mozku došlo. Odpověď zní, že před asi 3 000 lety. To …

více »

Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách

Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …

více »

Dračí člověk má prý k Homo sapiens blíže než neandrtálci

Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …

více »

Streptococcus a škrob: Co žilo neandrtálcům v puse?

Ústní mikroflóra neandrtálců se překvapivě podobala té naší. Zjištění je nečekané kvůli tomu, že lidé Homo sapiens minimálně od neolitu přešli převážně na škroby, zatímco neandrtálce si představujeme spíše jako masožravce z tundry. Mikrobiomu se věnuje v poslední době značná pozornost, i když se tím nejčastěji myslí bakterie ve střevech. …

více »

Vypaluje se opravdu odedávna

Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a …

více »