Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …
více »Hledání mimozemských civilizací podle Dysonových sfér u černých děr
Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat? Nový výzkum se zaměřujme na černé díry hmotnosti hvězd, v jednotkách až desítkách slunečních …
více »Měli bychom mimozemské civilizace hledat v centru Mléčné dráhy?
Otázka, proč kolem sebe nevidíme technologicky vyspělé civilizace nebo nepozorujeme alespoň stopy po jejich působení, byla už probrána z mnoha stran. Lze k Fermiho paradoxu něco dalšího říct, nebo už debaty představují jen mlácení prázdné slámy a další pokrok může přinést pouze nějaký empirický objev? Na druhé straně z teoretických …
více »Fermiho paradox a perkolační teorie
Perkolační teorie tvrdí, že mimozemšťany nepotkáváme kvůli obrovským vesmírným vzdálenostem a omezenému (jakkoliv z lidského pohledu také obrovskému) času. Technicky vyspělé mimozemské civilizace kolem nás (míněno dejme tomu v Mléčné dráze) nejspíš existují, ale to ještě k navázání kontaktu nestačí. Stručné představení těchto argumentů přinesl již článek Mimozemšťané mohli Zemi …
více »NASA navrhuje detekovat mimozemšťany podle oxidu dusičitého
Chemicky nestabilní, mimo chemickou rovnováhu se nacházející atmosféra exoplanet, například obsahující vedle sebe kyslík a metan, může být pokládána za argument ve prospěch života. Nová studie vědců z NASA tvrdí, že podobně by existenci technologické civilizace mohla dokládat vyšší koncentrace oxidu dusičitého. Na Zemi vzniká sice NO2 částečně i jinými …
více »Lovci mimozemských signálů zachytili velmi podivný signál od Proximy Centauri
Letošní rok byl z hlediska hledání mimozemských signálů trochu emotivní. Na začátku roku bylo oznámeno, že minimálně dočasně končí legendární SETI@home a před pár dny se zřítil radioteleskop Arecibo, který byl vydatným zdrojem dat nejen pro SETI@home. Pátrání po mimozemských signálech ale pokračuje. Už pět let běží kampaň Breakthrough Listen, …
více »Kde tedy všichni jsou – na Fermiho paradox odpovídá i hypotéza transcendence
Podle mnoha modelů a odhadů (Drakeova rovnice apod.) by měl být vesmír vyspělých civilizací celkem plný, přesto je neregistrujeme. Jednu z odpovědí na Fermiho paradox přináší hypotéza krátkého okna (Brief Window Hypothesis) ve formě tzv. transcendence. Obecně hypotéza krátkého okna tvrdí, že existuje jen velmi krátké období, po které jsou …
více »Tranzity naruby. Kdo může vidět přechody Země před Sluncem?
Většinu exoplanet objevili astronomové prostřednictvím tranzitní metody. Přítomnost planety se projeví poklesem jasnosti hvězdy v době, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Samozřejmě existuje i situace opačná. Z některých exoplanet bude možné sledovat tranzity planet Sluneční soustavy, a to včetně Země. Dráha planety musí směřovat k pozorovateli. Pravděpodobnost tranzitu je …
více »Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout
Proč mezi námi nechodí mimozemšťané? Jeden z modelů předpokládá, že i v případě existence vyspělých mimozemských civilizací, které navíc kolonizují vesmír, zůstanou při kolonizaci prázdné oblasti. Možná jsme měli prostě smůlu (nebo štěstí). Následující příspěvek k řešení Fermiho paradoxu navrhl Jeofrey Landis, fyzik, který v NASA pracuje na vývoji raketových …
více »Proč jsme (možná) jediná civilizace v Galaxii?
Trojice vědců z Oxfordu provedla další analýzu slavné Drakeovy rovnice, která popisuje pravděpodobnost inteligentního života. Cílem celé analýzy bylo samozřejmě opět vysvětlit Fermiho paradox – proč ve vesmíru ani přímo kolem sebe nevidíme stopy mimozemských civilizací? Drakeova rovnice samozřejmě obsahuje skoro samé neznámé – jaká je třeba pravděpodobnost, že na …
více »