Archiv článků: mozek

Transkraniální magnetická stimulace může mozku pomoci

Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …

více »

Od tyrannosaura k vráně

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

více »

Stres a fungování mozku (2)

Dlouhodobý stres a úsudek. Riskování a (anti)socialita. S alkoholem a agresivitou to vůbec není tak jednoduché. (pokračování včerejšího úryvku) Dlouhodobý stres, exekutivní funkce a úsudek Stres ohrožuje i ostatní aspekty fungování frontální kůry. Dochází k narušení pracovní paměti. V jedné studii oslabilo dlouhodobé podávání vysokého množství glukokortikoidů pracovní paměť zdravých …

více »

Stres a fungování mozku

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Hormony, neurobiologie strachu. Amygdala. Stres, který milujeme. Krátkodobý a dlouhodobý stres. Doba předcházející některým z našich nejdůležitějších, nejzávažnějších činů může být naplněna stresem. Což je velice špatné, neboť stres mění, jak se rozhodujeme – jen výjimečně k lepšímu. Základní dichotomie mezi akutní a chronickou stresovou reakcí Začneme dávno zapomenutým pojmem …

více »

BASIL: Ovládání počítače mozkem

Někteří lidé leží, nemohou mluvit, hýbat se, a mozek je tak jejich jediným komunikačním nástrojem. Elektrická aktivita mozku je hlavním předmětem zájmu skupiny vědců z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Letos skončila jejich tříletá práce na projektu BASIL, což je systém ovládání počítače …

více »

Je stres dědičný? Neurovědecký výzkum druhé a třetí generace přeživších holokaustu

Zvýšený počet kopií mitochondriální DNA nebyl ve druhé a třetí generaci přeživších holokaustu prokázán. Mezinárodní tým vědců, vedený známým českým neurovědcem profesorem Ivanem Rektorem z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, nedávno potvrdil, že zmnožení kopií mitochondriální DNA se neprojeví u přeživších holokaustu a jejich potomků v druhé a třetí …

více »

Další systém má umět číst myšlenky, kde je problém?

Odečíst mozkovou aktivitu a převést ji do slov, takových systémů už bylo oznámeno… Máme zde tedy další v řadě, vyžaduje ovšem nikoliv neinvazivní metody typu EEG či NMR (fMRI), ale elektrody implantované do mozku. Na University of California (San Francisco) a Duke University zkusili nechat neuronové sítě analyzovat mozkové signály …

více »

Poruchy editování RNA mohou způsobit netypickou epilepsii

Pacienti zapojení do studie mají vzácné mutace ve stejném genu ADAR2 a vykazují příznaky mikrocefalie, mentálního postižení a epilepsie. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Sedmíka a Liama Keegana, pod vedením profesorky Mary O´Connell z CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal, jak důležitá je RNA editace ve vývoji mozku. Zároveň tým zjistil, jak …

více »

Psi počítají podobně jako lidé

Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …

více »