Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …
více »Kapky vody na silně podchlazeném povrchu mrznou v soustředných vlnách
Co se stane, pokud na povrch s teplotou pod bodem mrazu dopadá kapalná voda, třeba při dešti? Vznikne klasická klouzačka, přičemž led se tvoří zhruba ve tvaru hvězdicovitých struktur, které se podobají sněhovým vločkám. Při dopadu kapky vody na silně podchlazený povrch má ale vše fungovat jinak. V kapce vzniknou …
více »Proč led klouže? Nová studie pomůže rozluštit fyzikální hádanku
Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …
více »Výrobu vodíku z vody zvládne i fosfid molybdenitý
Fosfid molybdenitý MoP by podle nové studie mohl fungovat jako nový katalyzátor pro výrobu vodíku. Je levnější než platina a navíc si umí poradit i s mořskou vodou. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory a Oregon State University navíc prokázali, že ve srovnání s jinými náhražkami platiny pracuje MoP podstatně …
více »Voda v atmosféře exoplanety WASP-6b
Aarynn Carter a jeho kolegové prozkoumali prostřednictvím transmisní spektroskopie horkého jupitera WASP-6 b. Planeta obíhá okolo své hvězdy s periodou jen 3 dní. Její hmotnost je poloviční ve srovnání s Jupiterem ale poloměr o 20 % větší. Je to tedy typický nafouknutý horký jupiter. Vědci vzali data z mnoha přístrojů …
více »Nad Europou potvrdili vodní páru
Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby …
více »Nejmenší kousek ledu: stačí jen 90 molekul vody
U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …
více »Sonda Mars Express spatřila pozůstatek dávné řeky
Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na …
více »Venuše mohla mít kapalnou vodu mnohem déle
Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …
více »Exotické superionické sloučeniny helia s vodou
Superionická fáze vody představuje podivný stav za vysokých teplot a tlaků, něco mezi kapalinou a pevnou látkou. Atomy kyslíku zde jsou v krystalové mřížce umístěny napevno, protony (vodík) víceméně volně tečou, jedná se tedy o velmi silnou kyselinu. Respektive – mělo by se jednat, protože jde spíše o výsledky simulací …
více »