Archiv článků: země

Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …

Mohutná anomálie hluboko v zemském nitru může být pozůstatkem srážky, při níž před 4,5 miliardami let vznikl Měsíc. Nová studie se opírala o metody výpočetní dynamiky tekutin, jejichž hlavních autorem byl Deng Hongping ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd. Převládající teorie předpokládá, že přibližně před 4,5 miliardami let došlo …

Právě ukončený evropský projekt Copernicus – eoSC AnaLytics Engine (C-SCALE) splnil svůj cíl a vytvořil federaci partnerů, kteří sdružují archivy dat z průzkumu Země, s poskytovateli výpočetních zdrojů pro potřeby dalšího zpracování těchto dat. Smyslem bylo usnadnit práci s velkým množstvím dat o Zemi, která se získávají z dálkového průzkumu družic …

Vysokoenergetické elektrony v zemském plazmatu přispívají k procesům zvětrávání na povrchu Měsíce. Tyto elektrony zde mohou podle nové studie přitom také napomáhat vzniku vody. Pochopení toho, čím se řídí koncentrace a rozložení vody na Měsíci, je zásadní pro zajištění zásobování budoucích stálých základen i dočasných výzkumných stanovišť. Nový objev může …

Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …

Existuje jasná statistická korelace mezi globální seismickou aktivitou a změnami intenzity kosmického záření zaznamenaného na povrchu naší planety. Mohlo by to pomoci zemětřesení předvídat? To se pokouší zjistit projekt CREDO Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. CREDO (Cosmic Ray Extremely Distributed Observatory) je otevřená virtuální databáze měření kosmického …

Měření různých rychlostí, kterými seismické vlny pronikají do vnitřního jádra Země a procházejí jím, má dokazovat existenci další samostatné vrstvy uvnitř Země. Nejvnitřnější vnitřní jádro (innermost inner core) má být pevná kovové koule ve středu vnitřního jádra. Tím by se nám jádro rozdělilo na 3 části (a celkový počet vrstev …

Nově objevená vrstva částečně roztavené horniny pod zemskou kůrou by mohla pomoci vyřešit dlouholetou debatu o tom, jak se pohybují tektonické desky. Samotná přítomnost tavenin v takové hloubce není překvapením, studie vedená vědci z Texaské univerzity v Austinu však poprvé odhalila globální rozsah této vrstvy a možná i její roli …

Vzniklá porucha se šíří směrem k Zemi skrze plazma přechodové oblasti a dokáže vyvolat pulzace geomagnetického pole. Kosmické počasí působí nejen ve vesmíru, ale i na Zemi, potvrzuje další studie v časopise Nature Physics. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pochopit, jak se pomalé kmitání magnetického pole šíří z oblasti slunečního …