Archiv článků: země

Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých tygrů nebo obrovských hlodavců. Země se ocitla chladném období a až do doby před 12 000 lety se zde střídaly doby ledové. Vědci předpokládají, že k dobám ledovým dochází z mnoha důvodů, včetně sklonu osy …

Zatímco intenzita magnetického pole zřejmě zůstávala relativně konstantní, sluneční vítr byl v minulosti výrazně silnější. Vědcům se podařilo získat 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole Země a zjistili, že se už dost podobá tomu dnešnímu. Dosavadní údaje v tomto smyslu nebyly příliš spolehlivé. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými …

Je to poměrně nečekané tvrzení, alespoň na první pohled. Vědci z University of Sydney a Sorbonne University využili geologický záznam hlubokomořské cirkulace k objevení souvislosti mezi oběžnými drahami Země a Marsu a modely globálního oteplování. V datech našli překvapivý 2,4 milionu let trvající cyklus, kdy hlubokomořské proudy zesilují a slábnou, …

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …

Před několika desetiletími seismologové při snímkování zemských hlubin identifikovali relativně tenkou vrstvu o tloušťce několik set kilometrů. Původ této vrstvy (tzv. E prime) byl až dosud záhadou. Mezinárodní tým vědců nyní zjistil, že voda z povrchu Země může pronikat hluboko do nitra planety, měnit složení vnější oblasti kovového tekutého jádra …

Mohutná anomálie hluboko v zemském nitru může být pozůstatkem srážky, při níž před 4,5 miliardami let vznikl Měsíc. Nová studie se opírala o metody výpočetní dynamiky tekutin, jejichž hlavních autorem byl Deng Hongping ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd. Převládající teorie předpokládá, že přibližně před 4,5 miliardami let došlo …

Právě ukončený evropský projekt Copernicus – eoSC AnaLytics Engine (C-SCALE) splnil svůj cíl a vytvořil federaci partnerů, kteří sdružují archivy dat z průzkumu Země, s poskytovateli výpočetních zdrojů pro potřeby dalšího zpracování těchto dat. Smyslem bylo usnadnit práci s velkým množstvím dat o Zemi, která se získávají z dálkového průzkumu družic …

Vysokoenergetické elektrony v zemském plazmatu přispívají k procesům zvětrávání na povrchu Měsíce. Tyto elektrony zde mohou podle nové studie přitom také napomáhat vzniku vody. Pochopení toho, čím se řídí koncentrace a rozložení vody na Měsíci, je zásadní pro zajištění zásobování budoucích stálých základen i dočasných výzkumných stanovišť. Nový objev může …

Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …