Podle nové studie byla atmosféra Marsu před nějakými 4 miliardami let bohatá na vodík. V době, kdy byl Mars (relativně) teplý a vlhký, zde mohl existovat život podobající se pozemským metanogenním bakteriím. Nová teorie tvrdí, že tyto organismy nemusely přežívat v pozemních jezerech, ale i v horninách pod povrchem, kde …
více »Přítomnost života na exoplanetách by mohl naznačovat i rajský plyn
Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …
více »Co vlastně říká bayesovská statistika o životě na exoplanetách?
Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic …
více »Jezer na Marsu mohlo být víc, ale většinou trvala jen krátce
Na rudé planetě v minulosti jezera jistě existovala, stejně jako řeky. Geolog Joseph R. Michalski z University of Hong a jeho kolegové nyní na základě provedené metaanalýzy dlouhodobých družicových dat tvrdí, že marsovských jezer mohlo být v minulosti mnohem víc, než se dnes obecně předpokládá. A tudíž Mars mohl být …
více »10 let Curiosity na Marsu: voda v kráteru Gale zůstávala dlouho
Vozítko Curiosty tráví na Marsu již 10 let a NASA při této příležitosti uvedla, kterých 5 výsledků této mise považuje na nejdůležitější. 1. Detekce organických sloučenin Ve vzorcích hornin odebraných v marsovském kráteru Gale ze podařilo detekovat řadu organických molekul. Mohly by sloužit pro život jako stavební kameny i potrava, …
více »Rover Curiosity změřil, kolik je na Marsu organického uhlíku
Obsah organického uhlíku ukazuje, kolik je ho k dispozici pro prebiotickou chemii, eventuálně i pozdější biologii. Vozítko Curiosity nyní dokázalo stanovit tuto hodnotu i pro marsovské horniny. Výsledek zní 200 až 273 ppm (miliontin). Jak uvádí Jennifer Stern z NASA Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Maryland), v extrémně nehostinných prostředích …
více »Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?
Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …
více »Bakterie ze slaného arktického pramene ukazují možnosti života na Marsu
Na ostrově Axela Heiberga, v kanadské Arktidě pouhých 900 km od severního pólu, vyvěrá unikátní pramen Lost Hammer Spring. Extrémně slané, velmi chladné a téměř bezkyslíkaté prostředí pod věčně zmrzlou půdou se možná celkem podobá některým oblastem na Marsu. Typ organismů, které najdeme zde, by mohl dříve nebo dokonce i …
více »Blízký systém obsahuje nejméně dvě kamenné exoplanety
Astronomové objevili v našem (téměř) sousedství nový systém s více planetami. Nachází se ve vzdálenosti pouhých 10 parseků (asi 33 světelných let), a je tak prozatím jedním z nejbližších známých multiplanetárních systémů vůbec. Centrem systému je hvězda HD 260655, malá chladná trpasličí hvězda typu M. Kolem ní obíhají nejméně dvě …
více »Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje
Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …
více »