Obsah organického uhlíku ukazuje, kolik je ho k dispozici pro prebiotickou chemii, eventuálně i pozdější biologii. Vozítko Curiosity nyní dokázalo stanovit tuto hodnotu i pro marsovské horniny. Výsledek zní 200 až 273 ppm (miliontin). Jak uvádí Jennifer Stern z NASA Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Maryland), v extrémně nehostinných prostředích …
více »Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?
Kryosonda by byla komunikačním lanem spojena s landerem na povrchu, který by zajišťoval komunikaci mise se Zemí. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří mezi projekty, které si na svou realizaci bude muset rozhodně trochu počkat. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož …
více »Bakterie ze slaného arktického pramene ukazují možnosti života na Marsu
Na ostrově Axela Heiberga, v kanadské Arktidě pouhých 900 km od severního pólu, vyvěrá unikátní pramen Lost Hammer Spring. Extrémně slané, velmi chladné a téměř bezkyslíkaté prostředí pod věčně zmrzlou půdou se možná celkem podobá některým oblastem na Marsu. Typ organismů, které najdeme zde, by mohl dříve nebo dokonce i …
více »Blízký systém obsahuje nejméně dvě kamenné exoplanety
Astronomové objevili v našem (téměř) sousedství nový systém s více planetami. Nachází se ve vzdálenosti pouhých 10 parseků (asi 33 světelných let), a je tak prozatím jedním z nejbližších známých multiplanetárních systémů vůbec. Centrem systému je hvězda HD 260655, malá chladná trpasličí hvězda typu M. Kolem ní obíhají nejméně dvě …
více »Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje
Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …
více »Planety podobné Zemi jsou obyvatelné spíše na svém počátku
Kamenné planety, které od své hvězdy dostávají srovnatelně tepla jako Země, a leží tedy v „obyvatelné zóně“, nemají během své existence konstantní podmínky k tomu, aby hostily život pozemského typu. Nová studie se zabývá jedním z faktorů, který obyvatelnost ovlivňuje. Studie vědců ze Southwest Research Institute (Texas) a dalších institucí …
více »Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury
Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …
více »Život by na Europě mohl být i blíže povrchu
Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …
více »Metan může být primární biosignatura na exoplanetách, alespoň některých
I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …
více »Oceán na Europě by mohl obsahovat kyslík
Slaná voda v ledovém plášti Jupiterova měsíce Europa může přenášet kyslík do podpovrchového oceánu kapalné vody. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z (mj.) University of Texas v Austinu. Oceán obsahující kyslík by samozřejmě umožňoval jinou biochemii, některé organismy by pak např. mohly podobně jako Zemi získávat energii oxidací organických …
více »