Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je u většiny savců zřejmě vyšší než u člověka. Ženy žijí déle než muži, např. v ČR aktuálně asi o 10 %. Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém, k tomu se přidružuje riskantnější životní styl mužů (opět, byť jiným způsobem, související s …
více »Aplikace pro poznávání kobylek, žab a hadů
Vědci Ostravské univerzity zjednoduší lidem orientaci v druzích rovnokřídlého hmyzu, obojživelníků a plazů. Po dvou letech příprav spustí hned dvě nové aplikace pro chytré telefony, kterými naváží na úspěch staršího Lovce vážek. Ostravského Lovce vážek CZ si do svých mobilních telefonů doteď stáhlo více než 1500 lidí. Milovníci přírody mají …
více »Lipani podhorní migrují šumavskými toky i desítky kilometrů ročně
Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je trvale snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem …
více »Aplikace pozná nebezpečné druhy hadů
Aktuálně software dokáže rozpoznat 800 druhů hadů. Student doktorského studia na katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Lukáš Picek, který je spoluautorem několikrát oceněné aplikace na rozpoznávání hub SvampeAtlas, nyní slaví další tři prvenství v soutěžích po celém světě. Pro švýcarský Institute of Global Health vytvořil …
více »Fungování rybích hejn – vše jde jinak a jednodušeji
Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …
více »Proč užovka tygří žere světlušky
Užovka tygří (Rhabdophis tigrinus) se běžně živí jedovatými ropuchami; jejich jedem (tzv. bufadienolidy ze skupiny steroidů, které mohou oběti zastavit srdce) se z nějakého důvodu sama neotráví, ale naopak ho pak dále využívá na obranu před jinými predátory. Přitom had vztyčí krk a na nepřítele, např. dravého ptáka, dokáže toxiny …
více »Noví neotenní brouci z amazonského pralesa
Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice …
více »Psi počítají podobně jako lidé
Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …
více »Nová metoda odchodu vzácné krasky
V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodiče; pečují o něj a krmí jej. „Kraska jávská patří nejen mezi nejkrásnější, ale především nejvíce …
více »Psi mají zvláštní smysl pro vnímání tepla
Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University. Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, …
více »