Americká posedlost vesmírem se prolne s dalším rostoucím problémem: energií. Během války investují Spojené státy obrovské sumy peněz, aby vyřešily strategii, jak přenášet z vesmíru energii na bitevní pole. … V amerických dějinách se vyskytují dvě další epizody, které jsou v tomto kontextu poučné. V roce 1956 spustily Spojené státy …
více »Jak se vlastně měří podobnost DNA?
Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …
více »Prvočíselné kuriozity
Číslo 313 se objevuje na poznávací značce auta, jímž jezdí kačer Donald. Má tu pozoruhodnou vlastnost, že tvoří palindrom – může být čteno stejně zprava doleva i zleva doprava – a dokonce jak v desítkové, tak v dvojkové soustavě: 313 (desítkově) = 100111001 (dvojkově). Navíc je to jediné trojciferné číslo …
více »Evoluce virů – viry jako upíři a potomci buněčných organismů?
Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …
více »Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky
Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …
více »Eneolit v Evropě: orba, mléko, pivo
Lidé už tehdy mohli vařit pivo víceméně běžně, přitom se s ním však přímo neobchodovalo. V eneolitu (pozdní době kamenné, jinak též zvané chalkolit – doba měděná, 4500–2300 př. kr.) se v životě evropských zemědělců prosadily významné progresivní změny v systému zemědělské výroby. Byl to především vynález oradla, které zásadně …
více »Svět prvních lidí
V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …
více »Tetín, Beroun, Karlštejn
Spíše ze setrvačnosti se Tetín i v pozdním 12. století udržoval v povědomí jako opěrný zeměpanský bod, k němuž se vázala i dynastická legenda a tragické místo Ludmiliny smrti, nicméně ke slovu se hlásila nová doba s jinými nároky. Prvotní výhoda, kterou nabízela strmá skála nad řekou Mží jednomu z …
více »Skutečně blesk neudeří do cesmíny?
Už asi 100 let se táhnou ve vědeckých časopisech spory o to, zda blesk s větší pravděpodobností udeří do nějakého druhu stromu. Samozřejmě existuje závislost pravděpodobnosti zásahu na výšce stromu a ne všechny druhy stromů rostou stejně vysoko. Pochopitelně je tu i závislost na tom, jaký druh je nejčetnější (pokud …
více »Lidská mysl, matematika a vesmír
Představme si, že by inteligence nepřebývala v lidech, ale v osamocené medúze, ponořené v hlubinách. Ti, kdo věří, že matematika existuje v nějakém vesmíru nezávislém na člověku, se ještě co do názoru na povahu onoho vesmíru dělí do dvou různých táborů. V prvním jsou „opravdoví“ platonici, podle nichž matematika dlí v abstraktním a …
více »