Archiv článků: astrobiologie

Vedle SETI existuje při hledání mimozemských civilizací i přístup METI (message, tj. aktivní vysílání, též active SETI). Má ale smysl se do něčeho takového pouštět, nebo se tím jen sami ohrožujeme? V posledních letech tuto otázku zpopularizovala hlavně sci-fi trilogie Problém tří těles (respektive – jsou i další díla navázaná …

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …

I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …

Slaná voda v ledovém plášti Jupiterova měsíce Europa může přenášet kyslík do podpovrchového oceánu kapalné vody. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z (mj.) University of Texas v Austinu. Oceán obsahující kyslík by samozřejmě umožňoval jinou biochemii, některé organismy by pak např. mohly podobně jako Zemi získávat energii oxidací organických …

Vědci z University of Bern a dalších institucí objevili nový subneptun obíhající kolem červeného trpaslíka. Exoplaneta TOI-2257 b je zajímavá i velmi výstřední oběžnou dráhou. Červení trpaslíci jsou chladnější než naše Slunce. Výskyt kapalné vody, respektive obecně „obyvatelná zóna“, leží u těchto hvězd tudíž mnohem blíže. A protože exoplanety pomocí …

Co se můžeme s pozemských biologických invazí naučit z hlediska možného kontaktu pozemského a biologického života? Jak takové události předejít a kdo by byl ohroženější? Je pravděpodobnější, že by nějaký importovaný vetřelec zlikvidoval život na Zemi, nebo naopak? Byť jde o zcela hypotetický scénář (i pokud by ve Sluneční soustavě …

Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …

Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové. Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, …

Při formování Země před cca 4,5 miliardami let se veškerý přítomný fosfor vzhledem ke svých fyzikálním a chemickým vlastnostem pravděpodobně potopil do roztaveného jádra. Odkud se pak ale vzal fosfor nezbytný pro biologickou evoluci (nejen RNA/DNA, ale i fosfolipidy, ATP…)? Předpokládáme, že vznikající život využil fosfor mimozemského původu; dřívější studie …