Archiv článků: astronomie

Nová studie určuje stáří Saturnových prstenců na pouhých 400 milionů let

Nová studie vedená fyzikem Saschou Kempfem z Coloradské univerzity v Boulderu přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz, že Saturnovy prstence jsou pozoruhodně mladé. Výzkum publikovaný v Science Advances stanovil jejich stáří na maximálně 400 milionů let. Výsledky jsou založeny na analýze prachu. Drobná zrníčka kamenného materiálu proplouvají Sluneční soustavou prakticky neustále. V …

více »

Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této …

více »

Střela v podobě obří černé díry zpochybněna, má jít o normální galaxii

Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …

více »

Dalekohled ESO odhaluje skrytá zákoutí rozsáhlých hvězdných porodnic

Kolik hvězd se zrodí z jednoho oblaku plynu? Astronomové využívající dalekohled ESO/VISTA vytvořili rozsáhlý atlas zdrojů infračerveného záření v pěti blízkých oblastech s probíhající tvorbou hvězd. Mozaiky složené z více než jednoho milionu samostatných záběrů odhalují vznikající mladé hvězdy vnořené do hustých oblaků prachu. Díky těmto pozorováním astronomové získali jedinečný …

více »

U magnetaru ověřili předpověď kvantové elektrodynamiky a dvojlom vakua

Efekt předpovězený kvantovou elektrodynamikou (QED) může vysvětlit jinak záhadné pozorování polarizovaného rentgenového záření emitovaného magnetarem. Magnetar 4U 0142+61 je od nás vzdálen asi 13 000 světelných let v souhvězdí Kassiopea. Příslušná neutronová hvězda má magnetické pole asi 100bilionkrát (trillion) silnější než Země. Dalo se proto předpokládat, že její rentgenové záření …

více »

Astronomové pozorují vznikající planetární soustavu, oběžné roviny jsou vůči sobě nakloněné

V roce 2017 byli astronomové překvapeni, když spatřili obrovský stín rozprostírající se přes disk prachu a plynu obklopující blízkou mladou hvězdu TW Hydrae. Stín vrhá vnitřní disk prachu a plynu, který je mírně nakloněn k rovině vnějšího disku. Stín je dobře viditelný jen proto, že samotný systém je nakloněn čelem …

více »

Na 4 měsících Uranu je asi podpovrchový oceán

Opětovná analýza dat ze sond Voyager a nové počítačové modelování vedly vědce NASA k závěru, že čtyři z největších měsíců Uranu mají pravděpodobně mezi svým jádrem a ledovou kůrou vodní oceán, který v některých případech může být hluboký i desítky kilometrů. Nová studie podrobně popisuje vývoj složení a struktury vnitřku …

více »

Astronomové objevili vzdálené oblaky plynu s pozůstatky prvních hvězd

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové poprvé pozorovali pozůstatky, které po sobě zanechaly exploze prvních hvězd ve vesmíru. Objevili tři vzdálené oblaky plynu, jejichž chemické složení odpovídá tomu, jaké vědci očekávají po prvních hvězdných explozích. Tyto nové poznatky nás posunují o další krok blíže k pochopení vlastností prvních hvězd, které vznikly po …

více »

Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou …

více »