Nová studie NASA naznačuje, že 17 exoplanet by podobně jako některé měsíce velkých planet ve Sluneční soustavě mohlo mít pod ledovým krunýřem oceány kapalné vody. A tato voda by mohla občas i vyvěrat skrz ledovou krustu v podobě gejzírů. Vědecký tým také odhadl intenzitu aktivity gejzírů na příslušných exoplanetách. Autoři …
více »
Astrofyzikové dosud předpokládali, že obří černé díry nacházející se v centrech galaxií rostou spíše pomalu. Nové simulace ale naznačují, že to může být jinak. Podle nových 3D simulací s vysokým rozlišením obří rotující černé díry zkroutí okolní časoprostor a rychle roztrhají akreční disk, který je obklopuje. Disk rotujícího plynu a …
více »
Masivní hvězdy typu Be, dosud považované především za dvojhvězdy, by ve skutečnosti mohly být trojhvězdami. Tvrdí to ve své nové studii Jonathan Dodd a René Oudmaijer z University of Leeds. Příslušná podskupina hvězd typu B se považuje za důležitou i z hlediska našich teorií o vývoji hvězd obecně. Hvězdy Be …
více »
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos velmi příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 14. na 15. prosince, tedy v době, kdy nebude rušit svým svitem Měsíc. Pozorovat se vyplatí zejména v pátek 15. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných …
více »
Molekulární mraky jsou mohutné oblaky plynu a prachu, z nichž vznikají hvězdy. Tvoří je převážně molekulární vodík (proto název), i když mohou obsahovat mnoho dalších sloučenin. Byly v nich detekovány celkem složité organické molekuly, např. polycyklické aromatické uhlovodíky. Mraky mají obecně vláknitý charakter, nicméně vytvářejí shluky o větší hustotě (z …
více »
První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice. Teleskop navrhli pracovníci Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého …
více »
Astronomové objevili planetu více než 13krát těžší než Země (tedy cca velikost Neptunu, ten má hmotnost 17 Zemí). Přitom obíhá kolem chladné, slabě svítící červené hvězdy (trpaslík typu M), devětkrát méně hmotné než pozemské Slunce. Taková hvězda by podle současných představ vůbec neměla mít ke zrodu tak těžké planety ve …
více »
Astrofyzici tvrdí, že našli odpověď na otázku, proč spirální galaxie, jako je Mléčná dráha, z velké části scházejí v části našeho místního vesmíru, v tzv. Supergalaktické rovině. Supergalaktická rovina je obrovská zploštělá struktura o průměru téměř miliardy světelných let, do níž je zasazena i Mléčná dráha. Zatímco tato rovina je …
více »
Mezinárodní tým astronomů využil vesmírný dalekohled Jamese Webba k prvnímu pozorování vody a dalších molekul ve vnitřních oblastech protoplanetárního disku, kde se tvoří kamenné planety. Jde o první výsledky programu eXtreme UV Environments (XUE), který se zaměřuje na charakterizaci disků pro formování planet v oblastech s masivní tvorbou hvězd. Jedná …
více »
Kolem hodnoty Hubbleovy-Lemaîtrovy konstanty, která má popisovat rychlost rozpínání vesmíru, panuje mezi kosmology takzvané „Hubbleovo napětí“ způsobené různými metodami měření a jejich rozdílnými výsledky. Studie publikovaná v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nyní předkládá řešení těchto neshod s využitím alternativní gravitační teorie. Rozpínání vesmíru způsobuje, že se galaxie …
více »
Sciencemag.cz
