Archiv článků: biologie

To, že se vědci nesmí spokojit s vžitými předpoklady, opět potvrdili výzkumníci z CEITEC Masarykovy univerzity zabývající se výzkumem telomerázové ribonukleové kyseliny (TR), která hraje významnou roli při doplňování DNA na koncích chromozómů. Pro výkon této funkce je klíčové, aby část TR, podle které se doplňují konce chromozomů, byla jednovláknová …

Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali …

Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …

Odborníci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků žijících na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. Doplnili tak dosud chybějící informace o tom, jak citlivé organismy, jakými jsou pavouci, reagují na změny prostředí, které vyvolala obnova výmladkového …

Soubor genů odpovědný za ochranu buněk před oxidačním stresem je klíčový pro jeho schopnost přežít v různých klimatických podmínkách. S narůstající odchylkou globálního klimatu od historických normálů se jednotlivé druhy stále více ocitají v podmínkách, které překračují jejich fyziologické možnosti. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR identifikovali …

Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF …

A to prý dokonce zhruba stejně rychle buňky normální. Proč je to překvapivé? Jako minimální buňky označujeme bakterie s upraveným genomem, z něhož byly odebrány („vykuchány“) všechny geny, které nejsou bezprostředně potřebné pro život (v laboratorním prostředí ovšem). Takový minimální genom zdánlivě poskytuje jen malou (dokonce by se zdálo málem …

Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …