Schopnost udržet si nižší tělesnou teplotu i za vysokých teplot okolního vzduchu se nazývá termoregulace. Tradičně se očekávalo, že živočichové žijící v proměnlivých prostředích mírného pásu budou mít lepší termoregulační schopnosti než jejich příbuzní v tropech. Avšak vědci zjistili opak – tropičtí motýli mají větší schopnost termoregulace než motýli z …
více »Ďábel tasmánský prý na nakažlivou rakovinu nevymře
Nakažlivá rakovina, která v posledních 30 letech vyhubila dvě třetiny ďáblů tasmánských, se zřejmě vyvíjí směrem ke koexistenci se svým hostitelem. Alespoň k tomuto závěru došel výzkum vedený University of Tasmania za účasti vědců z Austrálie, Francie a USA. Genetické změny v populaci obličejových nádorů (DFTD, devil facial tumor disease) …
více »Exosomy z plzáků pro medicínu i biotechnologie
Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit (od prostého nabodávání na grilovací vidlice, sypání soli až po topení …
více »Objevili unikátní protein uvnitř prvoka, má vztah ke vzniku symbiózy
Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …
více »Zoo Praha jako první v Evropě rozmnožila želvy dlaždicovité
Zoo Praha slaví mimořádný chovatelský úspěch. Tým kurátora Petra Velenského dokázal rozmnožit extrémně choulostivé želvy dlaždicovité. Dvě mláďata těchto houbožravých plazů se zde vylíhla jako vůbec v první zoo na celém kontinentě. Do nedávna byly přitom světově považovány dokonce za nechovatelné. Cesta k mláďatům byla trnitá. „Bez nadsázky mohu říct, že za odchovem …
více »Výzkum bobra: vědci se zaměřili i na kvalitu masa
Bobří konzerva i klobása představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu. Bobr evropský je v České republice chráněným druhem, smí se ale lovit v regionech, kde hospodářsky škodí, například v povodí Vltavy nebo v jižních Čechách. Na rozdíl od jiné zvěřiny se však …
více »Před moderními eukaryoty zřejmě existoval ztracený protosterolový svět
Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …
více »Ruční práci v genobankách by měla nahradit automatizace
Ačkoliv mají genobanky zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti, jejich zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. Vyvinout nové automatizované systémy je proto úkolem vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, kteří na něm spolupracují s největší …
více »Masturbace: Jaký má evoluční původ a jaké přináší výhody?
Masturbace, uvádí se, je běžná napříč živočichy, ale zvláště rozšířená je prý mezi primáty, včetně lidí. Historicky bylo toto chování považováno buď za patologické, nebo za vedlejší produkt sexuálního vzrušení. Zaznamenaná pozorování byla příliš roztříštěná na to, aby bylo možné pochopit rozšíření masturbace, její evoluční historii nebo (eventuální) adaptivní význam. …
více »Průlomový objev odhalil tajemství přenosu DNA v chromozomech ječmene
Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research. Chromozomy si lze představit jako …
více »