A co z toho vyplývá pro pátrání po životě ve vesmíru? Vodík dnes v pozemské atmosféře prakticky nenajdeme, ale v době, kdy vznikal pozemský život, zde v celkově spíše redukční atmosféře nejspíš nějaký byl a zůstal až do doby, než organismy podobné dnešním sinicím vyprodukovaly fotosyntézou větší množství kyslíku. Dnes …
více »Fotoparazitismus a evoluce parazitických výtrusovců z řas
Korálnatka patrně nekolonizuje dospělé korály, ale infikuje jejich larvy, kde zřejmě může dokonce žít za určitých podmínek jako parazit. Pokud chceme najít Achillovu patu parazitů, musíme se někdy ponořit hluboko do jejich evoluční historie. Evoluční biolog Miroslav Oborník z Biologického centra AV ČR se specializuje na evoluci výtrusovců (Apicomplexa), nebezpečných …
více »Vznik nových druhů: vědci upřesňují, jak tento proces vrcholí
Jak speciace postupuje k závěru, kdy se nastavují konečné bariéry k udržování genetických rozdílů mezi nově vznikajícími druhy? Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je výběr biotopu – tedy oblasti vhodné pro život. Ve svých výzkumech …
více »Databáze rozšíření hub napříč kontinenty
Na sestavení databáze pracoval tým třiceti vědců po dobu tří let. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili za podpory Grantové agentury ČR databázi složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze nazvaná GlobalFungi, o níž informuje aktuální vydání časopisu Scientific Data, nyní obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více …
více »Jak se mitochondrie pohybují na větší vzdálenosti
Adaptorový protein TRAK1 připojuje mitochondrie k mikrotubulům. Mezinárodní tým vedený vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR popisuje mechanismus transportu organel uvnitř buněk. Práce ukazuje, jak může v přeplněném buněčném prostředí efektivně fungovat transport na velké vzdálenosti. Nový objev publikoval minulý týden prestižní mezinárodní časopis Nature Communications. Mitochondrie, organely, které …
více »Mitochondrie nejen dýchají…
Všechny buňky mají schopnost rozeznávat signály ze svého okolí a těm se přizpůsobit. Některé signály nařídí buňce usnout, změnit se, či umřít. Díky studiu těchto signálů lépe rozumíme, co se děje s buňkou, která má hlad, která se mění na rakovinotvornou, či s tou, která dostává novou funkci. Že tyto …
více »Samice žijí déle
Průměrný rozdíl v délce života mezi pohlavími je u většiny savců zřejmě vyšší než u člověka. Ženy žijí déle než muži, např. v ČR aktuálně asi o 10 %. Biochemickým vysvětlením je testosteron poškozující imunitní systém, k tomu se přidružuje riskantnější životní styl mužů (opět, byť jiným způsobem, související s …
více »Jak Lassie našla cestu domů? Tajemství psí navigace
Psi vracející se tzv. Scoutingem začínali svůj návrat krátkým během podél severojižní magnetické osy. Klidná procházka lesem se náhle změní v malé drama, když psí miláček “chytne stopu“ zvěře a zmizí v hloubi lesa. Majitelé loveckých, ale i ne-loveckých psů, tuto situaci dobře znají. Není však proč se bát, lovečtí psi …
více »Aplikace pro poznávání kobylek, žab a hadů
Vědci Ostravské univerzity zjednoduší lidem orientaci v druzích rovnokřídlého hmyzu, obojživelníků a plazů. Po dvou letech příprav spustí hned dvě nové aplikace pro chytré telefony, kterými naváží na úspěch staršího Lovce vážek. Ostravského Lovce vážek CZ si do svých mobilních telefonů doteď stáhlo více než 1500 lidí. Milovníci přírody mají …
více »Buňky mikrobiálních populací umí spolupracovat i soupeřit
Mikrobiologové z centra BIOCEV odhalili nové principy mezibuněčných interakcí, které ovlivňují evoluci kvasinkových společenstev. Článek byl právě zveřejněn v prestižním časopise “Proceedings of the National Academy of Science of the USA”. V přirozeném prostředí mikroorganismy tvoří strukturované populace navzájem se ovlivňujících buněk, které spolu komunikují, pozitivně či negativně interagují a …
více »