Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …
více »Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil
Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …
více »Samci zase tolik neklamou, samice jim spíše mohou věřit
Usiluje o rozmnožení spíše samec na vrcholu sil, nebo chcípák? Titulek si samozřejmě žádá trochu vysvětlení. Pokud je samec na tom zdravotně bídně, co by měl udělat z hlediska svých rozmnožovacích aktivit? Někam zalézt a zkusit se vyléčit a o sex usilovat, až na tom bude lépe? Nebo naopak poslední …
více »Proč je tak málo květin modrých
Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …
více »Z rybích šupin lze vyčíst změny životního prostředí
Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se …
více »Čeští biologové odkryli vztahy mezi africkými bércouny
Bércouni jsou málo známí afričtí savci, kteří svým vzhledem připomínají hlodavce, ale evolučně jsou příbuznější slonům nebo mořským sirénám. Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nyní odkryl evoluční vztahy mezi jednotlivými skupinami bércounů. Získané výsledky dokazují, jak málo dosud víme i o tak významných skupinách …
více »Na světě je přes 6 milionů druhů hub
Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Výsledky publikovali v časopise Fungal Diversity. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či …
více »Sépie zvládají test odloženého uspokojení
Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …
více »Kde se vzaly RNA viry
Viry chřipky, koronaviry, většina hepatitid, obrna, encefalitida, vzteklina, řada nádorových virů… to všechno jsou RNA viry. Máme důvod se domnívat, RNA viry obecně nás ohrožují víc než viry ze skupiny DNA? Těžko říct, mezi DNA viry spadá totiž třeba zase původce pravých neštovic. Navíc celá taxonomie virů je velmi nejednoznačná. …
více »Vampýrovka, živoucí fosilie: jak přežít dinosaury
Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let. Nález 30 milionů let (oligocén) starého zástupce v Maďarsku (Necroteuthis hungarica) pomáhá …
více »