Archiv článků: biologie

Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …

Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba …

Co je to matrjoškový efekt? Jak jsou hybridní zóny vůbec udržovány a jak je možné, že se oba druhy postupně kompletně nepromíchají? Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro …

Monogamie vznikla mnohokrát nezávisle na sobě; zajímavé však je, že na rozdíl od třeba ploutve žraloka, ichtyosaura a delfína by monogamie mohla mít jakýsi společný genetický základ. Autoři následujícího výzkumu se soustředili na obratlovce. Vzali si vždy dvojici příbuzných druhů, z nichž jeden je a jeden není monogamní: 4 druhy …

Cholesterol se k proteinům v membránách vůbec nepřibližuje. Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, jejich vliv na tyto vlastnosti byl …

Různá evoluční pravidla a údajně obecně platné zákony bychom měli brát s rezervou. Kambrium bylo samozřejmě unikátním obdobím biologické evoluce, to jsou ale všechna. Z hlediska paleontologie je kambrium pochopitelně výjimečné tím, že odtud máme poprvé spolehlivější a úplnější záznam, protože se zde objevily organismy s pevnými schránkami (ať už …

A co to znamená pro jehličnany. Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale …

Zdomácnělé nepůvodní druhy se svými vlastnostmi neliší od původních druhů, zatímco invazní druhy ano. Funkční vlastnosti nepůvodních rostlin, jako je jejich výška či plocha listů, ovlivňují, zda se stanou invazními, nebo ne. Vyplynulo to z rozsáhlé studie mezinárodního vědeckého týmu, který vedli odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty …

Největší žijící organismus světa. Jak klon v Utahu vznikl, je starý až 80 000 let? Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají největší a nejtěžší živý organismus na světě. Je jím Pando, klon topolu osikovitého, který roste v americkém státě Utah. Váhu lesa Pando odborníci odhadují na 6000 tun a …

V savanách severovýchodní Brazílie na území velikostí srovnatelném s Velkou Británií se nachází velké množství termitích „mohyl“. Stephen Martin z britské University of Salford a jeho kolegové v článku publikovaném v Current Biology uvádějí, že se nejedná přímo o hnízda. Mohyly jsou vedlejšími produkty, skládkami, které termiti vytvořili mimochodem při …